Jeden z pravidelných přispěvatelů našeho webového pokecu si dal tu práci a zanalyzoval obdržené branky Baníku v letošní sezóně. Rozbor zveřejňujeme v původním znění bez titulků a autorovi moc děkujeme.
V loňské sezoně Baník obdržel nejméně gólů ze všech týmů FNL (20/30 zápasů, průměr 0,67 na zápas), letos o soutěž výše je naopak týmem, který inkasuje společně s Jihlavou nejvíce (16 branek / 7 zápasů průměr 2,29 branky na zápas). Proč Baník najednou dostává tolik gólů?
Začnu krátkou statistikou. V dosavadním průběhu soutěže obdržel Baník 9 branek po akcích soupeře po zemi, 7 po akcích vzduchem (centry, nákopy). Z toho tři branky obdržel po centrech soupeřů zahraných přímo z rohového kopu.
Většina gólových akcí soupeře (při gólech obdržených ze hry) začala v prostoru, který mají vykrývat levý a levý střední záložník a zajištovat je mají jejich kolegové z levé strany obrany. Celkem se jednalo o pět situací. Pouze dvě obdržené branky ze hry vznikly v prostoru pravého a pravého středního záložníka, které měli jistit pravý a pravý střední obránce.
15 branek Baník obdržel ze zakončení uvnitř vlastního pokutového území, jediný obdržený gól padl po střele mimo pokutové území (Limberský/Plzeň). V pokutovém území má Baník problémy s bráněním všech prostor, branky padaly z celého prostoru velkého vápna. Zajímavý je vysoký počet gólových zakončení soupeře z prostoru malého pokutového území a jeho bezprostřední blízkosti (9 branek).
Kde vidím příčiny?
1) Změna rozestavení. Vyjma dvou zápasů praktikoval Baník pod novým trenérem úvodní rozestavení 4-4-2 (spíše až 4-2-2-2). To samo o sobě přináší o jednoho hráče ve středu hřiště oproti většině soupeřů méně. V ofenzivě vedla změna rozestavení k výraznému zlepšení hry i produktivity, zároveň ale je jednou z příčin většího počtu obdržených branek. Velký problém nám dělá zejména zachytit po ztrátě míče rychlý přechod protivníka přes střed hřiště, následně jsou obránci vystavováni přečíslení, v lepším případě hře jeden na jednoho. Zároveň je Hrubý ve středu zálohy vystavován herním situacím, které mu nevyhovují (bránění čelem k vlastní brance).
2) Zajímavý je názor fanoušků (a vlastně i sportovního týmu klubu) na obránce Bredu, který byl po třetím kole ze sestavy zcela vynechán. Při rozboru obdržených branek totiž zjistíte, že dokud Breda nastupoval na místě pravého obránce, Baník obdržel jediný gól ze vzduchu (po dlouhém centru Slovácka z prostoru pravé strany hřiště, zakončení soupeře proběhlo v prostoru našeho pravého středního obránce). Při absencích hráče Bredy obdržel Baník již šest branek po akcích vzduchem. Mimochodem, zmíněný gól na Slovácku je jediný, který Baník za přítomnosti Bredy na hřišti obdržel po akci z pravé strany hřiště (pohledem obrany Baníku). Zároveň za jeho přítomnosti na hřišti Baník neobdržel gól po standartní situaci soupeře (vč. rohů). Za spravedlivé ale považuji dodat, že ani po obsazení postu pravého obránce Pazderou nevzniká většina obranných problémů na pravé straně, citelně se však zvýšil počet obdržených branek po standardních situacích.
3) Prostor levého záložníka a levého obránce. Celkem šest branek Baník obdržel z prostor, které mají bránit levý záložník za podpory levého středního záložníka a levého obránce. Akce měly společný rychlý přechod protivníka přes tyto prostory. Zčásti je to dáno zmíněným přirozeným nedostatkem nového herního systému, zčásti absencí uvedených hráčů v těchto prostorách po předchozí útočné akci Baníku. Pro srovnání - ze hry dostal Baník přes akci po pravé straně a pravém středu branky pouze dvě až tři (pokud počítáme i obdrženou branku po rozehraném rohu soupeře).
4) Bránění vlastního pokutového území. Nejde jen o tři branky obdržené po rozích + jednu po rozehraném rohu soupeře. Jde i o branky obdržené po dorážkách. Středním obráncům chybí schopnost vyhrát klíčové souboje ve vlastním vápně a schopnost odstavit soupeře tělem, pokud nejsou schopni ho porazit ve vzduchu (týká se zejména Pokorného). Je třeba i dovětek - v některých situacích jde spoluvina za brankářem, a to jak u centrů, tak u branek obdržených z dorážek.
5) Změny v obranné čtveřici. Problém s bráněním vlastního pokutového území není novinkou letošního podzimu. Podobné branky Baník dostával i před rokem. V zimní přestávce na to realizační tým reagoval příchodem Bredy (zejména šlo o zvýšení úspěšnosti při obranných i útočných standardkách) a v některých zápasech na tento problém reagoval hrou na tři střední obránce (např. zápas v Opavě, což eliminovalo její největší útočnou hrozbu - simulanta Smolu). Stejný problém (nedostatečné výškové dispozice hráčů Baníku) měly řešit i letní změny v kádru (konkrétně příchody Šindeláře, Panice a Poznara). Zároveň však došlo k velké obměně ,,ideání obrany.” Zatímco v minulé sezoně hrála většinou ve složení Hučko - Pokorný - Zápotočný - Breda/Sus, většinu té současné odehrála ve složení Granečný/Sus - Pokorný - Šindelář - Pazdera. Obranná čyřka tak hraje vlastně v novém složení a někdy je vidět, že mezi hráči ještě nefunguje správná ,,chemie”.
6) Chybí lídr. Příchod Zápotočného do Baníku byl možná více než jeho herními schopnostmi motivován schopností řídit defenzivu. Nejen obranu, ale i obranné postavení středních záložníků. Tuto roli bohužel v současném týmu nikdo plnohodnotně nezastává.
7) Chybí alternativy. Baník totiž po odchodu Hučka klasického levého obránce nemá. Stejně tak nemá k Šindelářovi druhého soubojového středního obránce.
Pokud Vás můj malý pokus o rozbor problémů při bránění Baníku zaujal, mohu připravit i článek s popisem možností, které může Baník pro zlepšení defenzivní činnosti vyzkoušet.
S pozdravem Baník pyčo a pánubohu díky za Pana Brabce
homor