FK Mladá Boleslav - FC Baník Ostrava 0:0
Hráno 5. května 2018 v 16:00 hodin na Městském stadionu
Další z veledůležitých zápasů o udržení čekal Baník v Boleslavi, kde se utkal se stejně namočeným soupeřem. Vraceli jsme se na místo činu, protože na stejném místě jsme se utkali s domácími nedávno v pohárovém utkání. Postup jsme tenkrát ztratili lajdácky kopnutou penaltou, a jak se později ukázalo, čekalo nás v sobotu dejà vou...
Sestavy
M. Boleslav: Polaček – Pauschek, Chaluš, Takács, Křapka – Jánoš, J. Rada (59. Magera) – Konaté (72. Přikryl), Valenta, Mareš (82. Fabián) – Ladra
Baník: Laštůvka - Pazdera, Procházka, Šindelář, Fleišman - Fillo, Hlinka, Hrubý, de Azevedo (76. Granečný) - Poznar (68. Diop) - Baroš (90. Azackij)
Rozhodčí: Příhoda – Moláček, Flimmel
Diváků: 4390
Důležitost zápasu, krásné sobotní počasí, příhodná hodina konání a přetrvávající euforie po výhře nad Spartou byly – vedle baníkovského srdce - hlavními příčinami toho, že na utkání dorazil rekordní počet našich fans v historii vzájemných utkáních na místním stadioně. Pokud si dobře pamatuji, jedná se o 644 kusů a to je moc pěkné číslo. Support sice nebyl nikterak úchvatný, ale zkoordinovat lidi prakticky ve třech sektorech není nic jednoduchého. A navíc – na trávníku to nebyla žádná hitparáda.
Baník měl sice možná více ze hry, ale do šance jej domácí pozornou defenzivou nepustili. To na druhé straně málem zahřmělo v 17. minutě, když nejlepší hráč utkání Konaté uvolnil na levé straně Mareše, ten byl ve vápně sám před Laštůvkou, ale Lašty jej nohama v tutové šanci krásně vychytal. O poznání jednodušší to měl náš gólman ve 23. minutě – Pauschek zakombinoval zprava s Konaté, ten posunul na penaltu Valentovi, ale tomu střela nesedla a Laštůvka ji nadvakrát zkrotil v náručí.
Rozhodující okamžiky zápasu se udály kolem 39. minuty – nejprve jsme kopali rohový kop, v nepřehledné tlačenici došlo k souboji Šindeláře s Radou, sudí Příhoda jej nejprve nechal bez trestu, ale po dvou třech sekundách přece jenom ukázal na značku pokutového kopu. Míče se okamžitě chopil Baroš, který se do té doby dokázal zvýraznit na hřišti pouze rozčilováním. Svůj sobotní výkon pak „korunoval“ katastrofálně kopnutou penaltou – pomalu, metr od tyče, po zemi. S takovou slátaninou nemohl mít brankář Poláček vůbec žádný problém a penaltu v pohodě chytil. Baroš se do hlavy klepal ještě při odchodu do kabin o osm minut později. Fillo, Hlinka či Hrubý si určitě mysleli své...
No stalo se – pořád jsme ještě měli celý poločas na to, abychom s výsledkem něco udělali. Náš sobotní výkon byl ale na hony vzdálen tomu proti Spartě, do šancí jsme se vůbec nedostávali a tak se začali osmělovat domácí. A zase to byl Konaté, který se v 51. minutě prosadil přes Fleišmana, leč jeho přízemní křížnou střelu dokázal Laštůvka vytěsnit mimo pravou tyč. O chvíli se Konaté po vysunutí Valentou hnal za míčem na hrot, ale Lašty byl blíž a míč už před vápnem uklidil do bezpečí. Konaté asi nehrál podle nastavených not a tak ho zcela nepochopitelně trenér Weber stáhnul na lavičku...
To Páník se zachoval jinak - Baroš nebyl po pádu na pravou kyčel při střele v 61. minutě vůbec ve své kůži, pokulhával, držel se za bok, ale Páník ho nechal hrát až do devadesáté minuty. Nemusím rozumět všemu za každou cenu... Nikdo se už do ničeho riskantního nepouštěl a tak směřoval mač k remíze. A ještě k tomu bezbrankové. V sobotu se v Bolce hrála kopaná. Snad se bude za týden zase hrát fotbal. Kéž by se hrál.