Bohemians Praha 1905 - FC Baník Ostrava 0:1 (0:0)
Hráno 13. srpna 2018 v 18:00 hodin v parametrům vyhovujícím Ďolíčku
Po parádním výkonu proti Starkovcům čekal Baník ošidný oříšek v podobě zápasu s Bohemkou na stadionu, který splňuje naprosto všechny podmínky pro schválený stadion naší kaprligy. Nedostatečný divácký komfort. Nedostatečné zázemí. Nedostatek parkovacích míst. Nevyhovující sektor pro fanoušky hostů. Nedostatek bezpečnosti pro příchod a odchod pro fanoušky hostí. Nepřipomíná vám to něco? Já ale o Bazalech nepíšu. Často slyším, že Ostrava je daleko od Prahy. Tak proč se do nás furt serou?
Sestavy
Bohemians 1905: Valeš – Švec, Krch (K), Bederka, Dostál – Bartek, Reiter (69. Vodháněl), Hašek, Vaníček – Juliš (60. Yusuf Helal), Mašek (87. Šmíd)
Baník: Laštůvka - Pazdera, Šindelář, Stronati, Fleišman - Fillo (74. Granečný), Jánoš, Hrubý, Holzer - Diop (86. J. Šašinka), Baroš (K) (42. O. Šašinka)
Rozhodčí: Franěk – Vlasjuk, Myška
Diváků: 4955
Zpět k fotbalu. Bohemka je doma silná a body ven pouští pouze velice zřídka. Baníku jich pár uteklo školácky mezi prsty onehdy na Slovácku a i proto jel do Prahy s velkým odhodláním a nic na tom neměnila ani skutečnost, že nebyl pro zápas stále stoprocentně fit Procházka. Ostatně – i někteří Klokani s účastí v zápase o čtvrté místo tabulky nemohli počítat. Lupenů jsme dostali pouze pár, ale tradiční sektor II na hlavní tribuně nechyběl ani tentokrát.
Zápas se nám celkem povedl, vyhráli jsme ho a domácí jsme v něm k nějakým obrovským šancím nepouštěli, Málem jsme ale doplatili na schopnost neomylně trefovat brankovou konstrukci. Smůlu měl mladý Šašinka, ještě větší smůlu měl Diop při povedené střele přes hlavu. Nad tím, co zahodil ve dvacáté vteřině mače Hrubý, ale mnozí z nás kroutí hlavami ještě teď. Bylo z toho pouze břevno a vzápětí naštěstí neplatilo to prokleté nedáš – dostaneš. Hrubý ostatně podráždil naše nervy ještě jednou, když zahodil další tutovku. Když připočteš to, jak naložil Fillo v nastavení první půle s nadějnou standardkou po faulu Barteka, zdálo se, že tenhle zápas zkrátka vyhrát nemůžeme. Anebo Pazdera po míči proti noze od Filla...
Něco jiného si ale myslel KONFLIKTNÍ TÝM v našem podlouhlém sektoru. Vytáhl povedenou choreografii stejného znění a navíc k tomu Baník vytrvale freneticky povzbuzoval. Hlasatel na stadionu informoval, že je zakázáno se zahalovat. Když začalo na začátku druhé půle pršet, v souladu s oznámením se kotel nezahaloval, ale odhaloval. Kdo je v tričku, ten z Opavy. Jen mě teď napadá – když někdo přijde zahalen v burce, nikábu anebo v čádoru – bude do Ďolíčku vpuštěn? Domácí povzbuzovali taky slušně, pokud jsme dobře viděl, do bubínku tloukla i jedna tamborka, ale hodně často se hádali, jestli zelená nebo bílá... Kdyby se nehádali, možná by nepřišli o jednu vlajku. Vítězství na hřišti i v hledišti. Dokončí ten frajer v Olmíku hattrick?
Baník na hřišti makal. Diop toho oběhal neskutečně mnoho, v obraně to spolehlivě dirigoval Šindelář, i když mu to Laštůvka se Stronatim dvakrát málem pokazili. Těžký zápas odehrál Fleišman, který se musel popasovat s nepřesvědčivým začátkem i s celkem brzkou žlutou kartou. Tradičně zakousnutý jak tasmánský ďábel byl Baroš, ty boží ruce si mohl odpustit, ale jinak se rval příkladně. Burcoval, hecoval, diskutoval, vytvářel tlak na obranu i sudí. Bohužel ale nedohrál a nad naším útokem visí velký otazník.
Za rozhodující skutečnost zápasu bych označil střídání. Domácí rozhýbal Yusúf, na kterém si zapsali žlutou kartu Šindelář i Granečný. Naprosto jinou váhu ale mělo střídání Baníku. Onehdy jsme četl o tom, jakou šťastnou ruku má v poslední době Pavel Vrba a jak se trefil do střídání, která mu ve finále přinesla body. V pondělí jej ale trumfnul trenér Páník, jehož trio střídajících zaúřadovalo dokonale – 87. minuta, míč Granečného na J. Šašinku, jeho zaseknutí pravého beka, míč se šťastnou tečí jiného protihráče našel O. Šašinku a ten střelou do oblasti hlavy překonal Valeše. 0:1 pro Baník a tentokrát jsme si už cenné vítězství na konto připsali.
Devět bodů po čtyřech zápasech je – s ohledem na loňskou sezónu – snem a jakkoli se můžeme štípat pro probuzení, jak chceme, je to pravda. S odhodláním a zdviženou hlavou pojedeme za týden (zase naprosto výjimečně v pondělí) do Olomouce a i tam se mohou dít velké věci. Je to úplně boží. Chválabohu. Chvála Pánubohu. Chvála panu Brabcovi. A dík klukům, kteří jeho sny a plány proměňují na hřišti ve skutečnost. To je Baník!