Po sobotní lekci v Edenu nás čekal ve vyhnanství přijatelnější soupeř v podobně regionálního soka z Karviné. Hrálo se tentokrát netradičně v pátek – i když co je v naší lize tradičního: Jednu hraješ v pátek, pak v sobotu, pak v pondělí a o tradičním čase výkopu si můžeš nechat jenom zdát. Inu, to j tak, když de a čas zápasu určuje televize...
Baník
Na venkovní zápasy Baníku raději zapomenout hned při východu z hostujícího sektoru a tak se naše naděje upínají k těm zápasům, které hrajeme ve Vítkách. Tam se nám jakž takž daří a chtěli jsme to dokázat i proti Karviné. Vždyť na koho si věřit, když ne na předposlední celek tabulky? Trenér Páník musel řešit post pravého beka, kde se nakonec po patnáctizápasové pauze postavil Pazdera. Chyběl i vykartovaný Jirásek, kterého ale nahradil další navrátilec Jánoš.
Karviná
Tým nemůže nakopnout ani známý inspirátor Straka, ale pozor - bylo přesto třeba se mít na pozoru, protože Karviná hrají venku lépe než doma. Šňůra pěti porážek za sebou nikomu na klidu nepřidá a když k tomu připočteš 443 minut bez vstřelené branky, je to na cvok haus. Karvinští navíc měli celou řadu výpadků v sestavě ale co – vše jednou končí a náhradníci, ať se ukážou.
Zápas
Neukázali. Karviná zahrála tak bídně, jako už dlouho někdo ne a zaslouženě si odvezla vysokou prohru 3:0. Ale pozor! Baník nehrál nikterak skvostně a nebýt tří povedených standardek, asi by bylo horko. I velice vlažný výkon však na zisk tří bodů stačil, a když použiji omšelé klišé – historie se neptá. Je to opravdu zvláštní pocit – vyhraješ o tři góly a domů jdeš s takovým divným pocitem... Bez radosti, v jakémsi schizofrenním rozpoložení, bez euforie. Myslel jsem si, že jsem sám, že už jsem zkrátka divný. Při odchodu ze stadionu to ale slyším a vidím na velké části fans. Ach jo.
Dvojí trest
V zápase byly k vidění situace, které vedly vlastně k dvojímu potrestání prohřešku. Nejprve (snad nechtěná) Kouřilova vysoká noha na Smolově pleši, opravdu hluboká tržná rána, nucené střídání a v důsledku šest stehů. Dvojí trest? Tady je – žlutá pro Kouřila a první branka Baníku z následné standardky. Navlas stejná situace se zopakovala před naším druhým gólem – opět asi nechtěná ruka pro Dreksu, standardka a luxusní gól Fleišmana.
Pokorný
Alespoň jednoho mladého zapracovává Páník do základu. Zapracování Holzera a Granečného jsem já osobně kvůli jejich výkonnosti z poslední doby odpískal a tak mám radost aspoň z Pokyho – byť není baníkovským odchovancem. V pátek se mu zápas náramně povedl, byl odměněn hned dvěma prvními brankami v lize, spokojeností fans a hlavně osobním pocitem spokojenosti. Ale pozor – hlavně zůstat na zemi, je teprve na startu. Předpoklady pro světlé zítřky má – umí hrát hlavou i nohama.
Zranění
Tak nějak se nám nedaří vyprázdnit marodku – sotva se vrátí Jánoš, už marodka hrozí Reiterovi. Věřme, že to tak žhavé nakonec nebude, že se dá v repre pauze dohromady a že to s Filem na pravé straně zase rozjedou. Se Smolou to asi bude OK, stehy se hojí rychle, snad s jejich zahojením přijde i návrat formy. A dobré je i to, že marodku opustil i Carlos a pustil se do pozvolného tréninku. Bude už v Teplicích?
Kuzmanovič
Hodně nad ním uvažuji. Když přišel do Baníku, skočil do toho rovnýma nohama a ačkoli mu Páník nedával tolik důvěry, ukazoval se jako super posila. Góly, gólové přihrávky. Dneska? Páník ho staví pořád, ale forma zůstala, kdo ví kde. Poslední zápasy alespoň pro mne opravdu velké zklamání. Neříkám, že se nesnaží – snahu má určitě větší než někteří jistí, ale nějak mu to přestalo lepit. Je třeba se do toho zase pořádně obout.
Páník
Při výhře 3:0 by asi o trenérovi nějaká záporná řeč být neměla, ale... Páník zkrátka těm mladým čuchnout nedá. Zranění, vykartovaní, lavička prořídlá jak zuby hrábí po sezóně, ale ne – on ty mladé nevezme ani na tu lávku. Já neříkám, poslat je na plac – ostatně v sobotu hrálo béčko proti Znojmu. Ale vzít je na soupisku, posadit je na lávku, ať na ně dýchne ta atmosféra ligy, ať vědí, že když budou makat, tak v budoucnu mohou lítat po trávníku oni. Ne. Místo toho pošleme za stavu 3:0 na plac minutu před koncem důchodce Procházku.
Straka
Celkem dost jsem ho pozoroval, jeho teatrální chování je poutavou podívanou. Nejprve v rozepnutém kabátě, později i bez něj před lavičkou gestikuloval při každé akci, ukazoval co hrát, jak hrát, kam hrát a nakonec vždy zklamaně odešel k lávce. Za chvilku byl ale u lajny zase s novým zápalem a euforií. Možná, že ušel a popoběhl větší vzdálenost než někteří naši hráči :-) A ten chybějící čurák s klitorisem? Vyserme se už na to, je to trapné.
Tak jo. Tři body máme, zásluhou azylových výher a malého počtu remíz jsme celkem vysoko v tabulce, a ačkoli v tabulce pravdy to už tak veselé není, zatím můžeme být v klidu. Je ale třeba uhrát další body ještě do Vánoc. Kéž by nám k tomu pomohla i repre pauza a do Teplic jsme nejeli pouze na dlouhý výlet – tam by totiž podobný výkon jako byl ten páteční určitě nestačil.