1.FC Slovácko U19 – FC Baník Ostrava U19 0:1 (0:0)
Hráno 17. března 2023 ve 12:00 hodin na umělce v Kunovicích
Víkend plný důležitých baníkovských zápasů začal o pátečním poledni v Kunovicích, kde se na tamní umělé trávě potkali Slovácko a Baník – sousedé v popředí tabulky. Důležitost zápasů zvyšovala bodová našlapanost okolo čtvrtého až devátého místa a bylo jasné, že každičký bod je veledůležitý.
Sestavy
Slovácko: Urban – Tomeška, Holásek, Onuoha, Štecha (84. Bílek) – Severa, Novotný (46. Hrdlička), Chramcov, Kostka – Zelina, Břečka (K)
Baník: Kubný – Sirotek (K), Remiáš, Musil, Michlík – Abdullahi Ibrahim Bewene (78. Pětruška), Zelenka (68. Perrette), Pantok, Málek – Frolek (66. Muhamed Jamiu Abdoulkarim), Diviš (88. Kowalczyk)
Rozhodčí: Volek – Svoboda, Prokůpek
Diváků: 83 (to jako někdo fakt počítal? )
Potíže činí trenérům samozřejmě delší absence zraněného Schiplenka a nově i Koutného, který tak pravděpodobně přijde i o repre start :-) Už před zápasem jsme se bavili o tom, že to bude těžký mač i z důvodu očekávaného zaďoura domácích s čekáním na brejky. Baník se na to připravil velice dobře, když na brejky skoro vůbec nedošlo. Určitě jsme měli herní převahu a zejména prvních třicet minut jsme do nich bušili jako do (prešovské) zdi.
Slovácko mělo obrannou fázi vymakanou opravdu velice dobře a ač jsme se snažili sebelépe, nedařilo se nám – až na výjimky – nic kloudného vymyslet. Naši snahu mohl hned v 7. minutě zúročit Frolek po skvělém centru kapitána Sirotka, na zadní tyči byl ale náš forward krátký. Anebo Málek o šest minut později, kdy to potáhl až do vápna, střelu mu ale zblokoval Břečka. Anebo v minutě dvacáté, kdy jsme výborně zakombinovali ve čtyřech, ale střela Abdullahi zprava byla nepřesná.
Tlačili jsme dál, ale skóre se neměnilo. Samozřejmě jsme si ale museli dávat velký pozor i vzadu, protože i Slovácko číhalo na svou příležitost – ta přišla v podobě standardky ve 23. minutě, kdy nám míč propadl přes celou obranu, ale naštěstí stál na konci letu míče pozorný brankář Kubný.A pak zase my – Musil našel výborným míčem Málka, tomu byla sice prvá střela zablokovaná, po chviličce se ale dostal k dalšímu pokusu a ten zahučel po zemi centimetry od zadní tyče!!!
Ještě než došlo ke zmíněnému vyrovnání hry pálil velice prudce Zelenka (sražení střely na roh) a také byl k vidění super centr Málka, kterým hledal Abdullahi, ale u míče byl dřív domácí gólman Urban. Po půlhodině hry jsme zaznamenali i první domácí střelu na naší branku, ale pro Kubného to neznamenalo nebezpečí.
Pod dohledem Luďka Mikloška a Tanase Papadopulose se šlo do druhé půle, naši trenéři změnili rozestavení a trochu i styl hry a zase jsme se dostali k tlaku my. Po rohu aktivního Málka střílel Pantok s blokem nad branku a i další naše nájezdy či závary nevedly ke kýžené brance. A zase bacha vzadu – v 65. minutě málem zahřmělo po postupné akci Slovácka a nebýt famózního zákroku posledního Remiáše (opravdu těžký zákrok nataženou nohou), mohlo být zle...
Málka jsem minule chválil, pochvalu zaslouží i za páteční výkon, ale ... Když nehraje Koutný, neznamená to, že musí hrát sobecky do několika soupeřů někdo jiný. Např. v 68. minutě obehrál Málek dva soupeře, super, ale další klička do prostoru se třemi soky už byla zbytečná a výsledkem byla ztráta míče... Nehaním, pouze konstatuji.
V 70. minutě v našem pokračujícím snažení nakopl dlouhý míč Pantok, Muhammed míč sklepl na prsou pro vysoko vysunutého Remiáše, ale i jeho střela šla nad branku. A pak to konečně přišlo!!! 79. minuta, po několika soubojích se povedlo přenést hru na druhou stranu hřiště, dobře to tam zahrál Perrette a míč dostal Málek, který jej poslal fantastickou střelou do zadního vinklu – 0:1 pro Baník!
A přišlo finále zápasu a s ním pochopitelné oživení domácího týmu a snaha Baníku udržet za každou cenu cennou výhru. Bylo to někdy o nervy, byly tam nebezpečné standardky a centry z nich, ale naše obrana se zformovala podobně, jako ta domácí a držela. Držela a držela a udržela to až do konce. Ufff. Po závěrečném hvizdu skákali kluci radostí, vyslechli si náš zasloužený potlesk a my si zase vyslechli jejich oslavné řvaní v šatně. Fajné to bylo synci, osobně ještě jednou moc děkuji za super start do víkendu.
Pět výher za sebou – byť včetně zimní pauzy – už není samozřejmostí a ukazuje to na skutečnost, že manšaft si sedl, že si věří a že je silný i vnitřně. To je fajn zjištění. Ale pozor – tabulka je furt našlapaná těsně a hned další zápas bude zase těžký a zase se sousedem v tabulce. Bolka sice moc gólů nedává, vždy to nějak uhraje na jeden gól, ale v např. v pátek dala góly tři a ukázala, že kousat umí. Tak bacha na ni a pojďme za tím šestým vítězstvím v řadě na (modrobílou) krev.
Konec hlášení, na víc už není čas - je třeba vyjet na áčko do ČB, přespat ve Velkém Meziříčí a v neděli ráno mrknout na béčko tamtéž. Držte palce, víkend za devět bodů by byl luxus. Uvidíme... Čus bus zase příště.