MFK Tatran Liptovský Mikuláš - FC Baník Ostrava B 2:3 (0:1)
Hráno 27. ledna 2024 ve 11:00 hodin na umělce
I třetí přípravný týden zakončila naše rezerva utkáním v zahraničí, když zajela tentokrát pod Tatry na hřiště druholigového Liptovského Mikuláše. Oproti předchozím zápasům už byl k dispozici Holaň a z prostějovské zkoušky se vrátila dvojice Hrubý a Diviš. Zdálo se mi, že přibyl i nějaký hráč tmavé pleti – popravdě řečeno zde se už ale začínám ztrácet :-)
Realizační tým Baníku postavil do zápasu dva týmy – v prvním poločase tu silnější sestavu, kterou vystřídali po pauze další hráči s výjimkou Uchenna, který odehrál na stoperu celých devadesát minut. Různé bylo i rozestavení, když jsme první poločas odehráli vzadu se standardní čtyřčlennou obranou, zatímco ve druhé půli jsme hráli na tři stopery a dva wingbacky. Ale ani zde mne neberte za slovo, já tomu zas až tak nerozumím.
Oproti zápasu ve Wroclawi se hrálo ve vyšším tempu, i když hru komplikovalo kromě teploty i sněžení a sem tam vítr. Domácí na nás naskočili vysokým presinkem a nám trvalo pár minut, než jsme si na to zvykli. Pak jsme ale převzali otěže zápasu do svých rukou a ač domácí trenér kurvoval jak mohl, byli jsme lepším týmem. Možná tomu mohlo být jinak, ale domácí jakoby se báli vystřelit...
Pár šancí na to měli, ale nevystřelili, a tak jsme stříleli my. Po čtvrthodině potáhl Chvěja míč zprava na střed, našel jednoho z Afričanů, ale jeho gólovou střelu k tyči brankář bravurně vyrazil na roh. Tatran mohl hned odpovědět po krásné kombinaci před naším vápnem, ale finální střela minula Hrubého tyč o centimetry. A gólově neskončilo ani přečíslení naší obrany o pár minut později, kdy dokonce vyběhl z branky Hrubý, ale domácí hlavně zásluhou naší obětavosti míč do prázdné branky nedostali.
Klasiku nedáš – dostaněš všichni známe... 32, minuta a náš brejk do otevřené obrany, míč nalevo Chvějovi, který potáhl, podíval se a z úhlu to dal brankáři k zadní tyči – 0:1. Baník už se dostal definitivně do sedla a když vybojoval Sirotek roh zprava, poslal Holaň od praporku opravdu skvostný centr na zadní tyč, ale Uchenna jej v tutové příležitosti poslal hlavou mimo tyče. Škoda, to byl jasný gól. Do pauzy už se nic mimořádného nestalo, a tak se mohla jít naše sestava osprchovat a zahřát v šatně.
Jak již bylo napsáno výše, pro druhý poločas šla za Baník čerstvá desítka a nutno říct, že ta souhra už nebyla tak dobrá jako před pauzou. Zejména v obraně to dosti skřípalo, bez Drozda a Holaně jsme neměli tak pevný střed, ale třeba útok se mi osobně zdál průbojnější. Bitouš se do toho opět dostává a při jeho postavě bychom mohli mít konečně zase v útoku tělo – pardon, dělo. Vzadu hrál hodně obětavě Kája Michlík, který tam skončil po jednom souboji tvrdě u mantinelu a zápas ukončil se znatelně odřenými oběma koleny – tak se bojuje za Baník!!!
Domácí ve druhém poločase prostřídali také a možná i proto bylo šancí více. Nejprve šel sám na brankáře Bitta poté, co se šikovně protlačil přes posledního beka, střílel však pouze do gólmana. Pak předvedl jeden z našich Afričanů patičku, po které následovala ztráta míče a možná i hlavička do tyče a celou akci musel hasil až na brankové čáře Remiáš razantním odkopem. V 67. minutě pak navýšil naše vedení Temel, když vyskočil na výborný roh zprava v podání Diviše.
Domácí to ale nezabalili a hned po čtyřech minutách snížili, když hráč po přízemním centru zprava přetlačil na malém vápně Remiáše i Struhaře a pohodlně skóroval – 1:2. Domácí se zkoušeli nadechnout k otočení zápasu, ale když se středem obrany prodral hned přes tři hráče Bitta a nadvakrát nás poslal v 71. minutě opět do dvoubrankového vedení 1:3, zdálo se být rozhodnuto. Ještě zcela úplně tomu tak nebylo, protože po další hrubce středu naší obrany snížil neobsazený hráč na 2:3, ale závěrečných deset nervózních minut jsme ustáli a odvezli domů další výhru.
Za mě dobré utkání, super výjezd zpestřený nákupem klobás, slaniny, uzených sýrů a dalších pochutin. Vždyť fotbal je jen záminka... Kluci děkujeme a pojďme Baník!!!