Od Liberce .... k Liberci

FC Baník Ostrava – FC Slovan Liberec 2:1 (1:1) pp

Hráno 03. dubna 2019 v 18:00 hodin ve vyhnanství

Chce-li Baník vyhrát, musí hrát s Libercem. Ano, je to tak – od šestnáctého února, kdy jsme ve Vítkách Severočechy porazili v ligovém mači, jsme naplno nebodovali a museli se smířit i s porážkou od Zlína či Karviné. Zejména ta druhá byla naprosto potupná ... a pak přišel pohárový zápas. Znovu s Libercem, znovu ve Vítkách, znovu se stejným konečným výsledkem. Baníček vítěz poháru. Baroš viněn podvodem... Budiž videu požehnáno, bylo velmi potřebné. Bude v Praze?

Sestavy
Baník: Budinský – Fillo, Procházka, Stronati, Fleišman – Granečný, Jánoš (114. Mešaninov), Jirásek, Holzer (112. Hrubý) – Kuzmanovič (108. Diop), Baroš (62. O. Šašinka)
Liberec: Nguyen – Mikula (106. Koscelník), Kačaraba, Karafiát, Hybš – Breite (106. Musa), Oscar – Sýkora (77. Mara), Potočný, Malinský (66. Pešek) – Kozák

Rozhodčí: Královec- Nádvorník, Flimmen
Diváků: 5734

Forma Baníku úplně v dupě, trapný výkon v Karviné, koktající Pánik v předzápasovém rozhovoru, rozjetý Liberec, s píšťalkou Královec – možná i to byly faktory, které ovlivnily návštěvu. Po třinácti letech se na ostravský pohárový zápas Baníku přišlo podívat opravdu žalostně málo diváků. Chvála bohu nakonec litovat nemuseli. Baník se postavil výzvě čelem, a byť prohrával, zápas otočil a přiměl v závěru zápasu povstanout i diváky na hlavní tribuně. Tohle nepamatuji už dlouho.

Při nástupu týmů jsme dali manšaftu ještě jednou vyžrat zápas v Karviné – nejprve hromové „My chceme Baník“, pak stejně intenzivní „Hrajete pro nás a pro čest“ a až poté tradiční „Baníčku, my jsme s tebou“. Opakování matkou moudrosti. A jsem opravdu hodě rád, že k témuž došlo i po úspěšném konci zápasu – transparent „Nepoděkovat ani dětem = ostuda“ se možná některým frajerům v dresech Baníku zjevil i v následné noci. Ale to jsem zase asi až velký snílek...

Osobně se mi výkon Baníku v zápase líbil. Fillo sice zase nedal za celý zápas kloudný centr, Stronati nás hned dvakrát hrubě vystrašil (ano, jednou se vrhl do útoku jak urvaný z řetězu) a Holzer má k ideálu pořád hodně daleko, ale například výkon Jánoše byl excelentní, Baroš se pral jak lev a dobře se dívalo třeba i na Granečného. V závěru zápasu jsme dokonce dokázali kopat roh za účasti pouhého jednoho hráče u praporku – no zkrátka skoro samé pozitiva a (sociální) jistoty.

Baník byl celkově v zápase určitě více na míči, ale někdy zbytečně čekal, jindy to zabil nepřesností v přihrávce, jindy selhal střelecky – jako první Baroš ve čtvrté minutě. Sem tam se zajiskřilo od kopaček a kotníky hořely – například Mikulův po rázném řešení Fleišmanem. Zatímco Baník hrál dlouho směrem dopředu, Liberec se do kloudné akce dostal až po třinácti minutách a po placírce Kozáka měl Budínský u tyče plné rukavice práce. To jsme ještě přežili, ale druhou akci Slovanu už ne – špatně pohlídané autové vhazování, nádherný prudký Breiteho centr zleva napravo před kasu a Sýkorovi už stačilo pouze nastavit kopečku – Budínský byl bez šance a najednou jsme byli dole se stavem 0:1. Tři z deseti frajerů v libereckém sektoru do půl pasu.

Pozitivní bylo, že to nezabalil ani kotel ani Baník – najednou nás bylo všude plno, měli jsme odražené míče, vyhrávali jsme souboje a ačkoli jsme museli přežít například břevno Potočným, už předtím jsme zahrozili i my hlavičkou Procházky ze standardky těsně vedle tyče. Ve 42. minutě jsme zatím pouze zahrozili po akci Granečného s Kuzmanovičem (nešťastné zpracování míče), o minutku později to už ale přišlo – přesný centr, Baroš v souboji s Kacharabou a míč nad bezmocným Nguyenem do sítě. Ruka? Hlava? Nevím. Píťalka Královce a ukázání na středový kruh. Protesty Liberce. „Milane, jsou tu kamery... Za vola budeš ty. Hrál jsi rukou?“ „Nevím, šel jsem do souboje.“ Absence videa. Jebat video – 1:1.

Do druhé půle se do toho šlo odznova, ale zatímco v prvním poločase se většinou hrál fotbal, ve druhé se hrála většinou kopaná. Ano, Baník se cpal dopředu, Libe čekali na příležitost, ale v šestnáctkách moc vzruchu nebylo. Fleišman trefil bombou z odraženého Kozáka – to muselo fakt bolet. V soubojích se jiskřilo možná až příliš, ale ono se hrálo o hodně. Počáteční příjemná teplota šla s padajícím sluncem hodně dolů, ale v 71. minutě šel kotel přesto do půl pasu. Kdo by chtěl být z Opavy, že jo. Na rozdíl od podprsenek a koz v Karviné na pivní bachory nikdo z hráčů zvědavý nebyl a proto gól nepadl.

Šlo se do finále, ale obranný val i přes velkou aktivitu Baníku odolával – Holzer pálil do bloku, Jánošova bomba s tečí na roh, Jirásek zleva dvě minuty před devadesátou boční síť, v první minutě nastavení dva naše rohy – nic. Prodloužení. I v něm byl aktivní Baník, v 92. minutě pálil prudce Fillo, gólman vyrazil a k pentli nám nepomohla ani reklamovaná ruka obránce. Absence videa. Jebat video – buď nikde nebo všude.

Pomalu se posouváme do té sté minuty, kdy nejprve naprosto nepochopitelně zpacifikoval Nguyen gólovou hlavičku King Konga, aby pak vybuchl stadion po Jiráskově přetaženém rohovém kopu zleva, Procházka na míč hlavou nedosáhl, ale OŠ si míč fantasticky zpracoval a nechytatelnou bombou poslal Baník do pražského semifinále – 2:1. Následovala klasika ve formě zatáhnutého Baníku, hladového Liberce, několika našich přečíslení s nulovým výsledkem, několika srdečními slabostmi při situacích před Budínským, řvoucím a stojícím celým stadionem a konečným hvizdem Kralovce. Uffff, přežili jsme. Kluci děkujem, tohle je Baník. Kdy nám to zase ukážete? Že by už v neděli proti Teplicím po pochodu fans z vítkovického nádraží? Kéž by.