PŘIHLÁŠENÍ
NOVINKY

Béčko jede fest!!!

Nesmyslný projekt juniorské ligy s hracím termínem v pondělí v jednu hodinu shledali fotbaloví mocipáni konečně jako krok vedle a já se se znovuzrození baníkovského béčka těšil na pohodové zápasy našich nadějí s posezením u pivka a dobré klobásy. Viděl jsem snad čtyři přípravná utkání, ale osud či blbé náhody byly příčinou toho, že jsem se na soutěžní mač béčka dostal až v osmém kole.... Ostuda! O to více jsem se těšil na výjezd s Bobanem, se kterým jsme objeli už desítky zápasů B týmu Baníku.

Odchod z práce v pátek v jednu je vždy luxus, a ačkoli měl Boban půlhodinku zpoždění, nakonec jsme vyjeli s velkou časovou rezervou. Chybějící dálniční známka a řada rozkopaných okresek po cestě znamenala výlet po nádherných moravských, hanáckých a nakonec i valašských vesničkách, ale to vůbec nevadilo. Kdy se kdo z nás podívá při výjezdu na Baník do Želatovic, Čech, Skaštic, Osíčka, Komárna (!!!) či jiných Kunovic než jsou ty známé Kunovice? Tak příště ještě Mrlínek a neminout Radvanice (u Oseka). Jeden paradox – Boban vyjel před půl druhou z Kozlovic .... a po hodině jízdy jsme přijeli do Kozlovic :-) Jedny u Frenu, druhé u Přerova.

Hodinku před výkopem jsme na stadionku, hospoda na něm je už pár roků zavřena, ale z udíren nad tribunkou se už kouří a lepé děvy nás lákaly i na jedenáctku Gambrinus. Po takové cestě vyhládlo a tak jsme se dali do uzeného cigára z divočáka a klobásy z pece. K tomu hořčice obyč nebo kremžské kolik jsi chtěl, kozí rohy a okurky. Jedna okurka za deset, dvě za dvacet? Ale kdepak!!! Tady máš hromadu a vezmi si, kolik chceš. Máš málo? Vezmi si ještě kozí rohy, třeba i pět kousků – je to už v ceně. Luxus servis, luxus chuť. Naprostá paráda.

Jo, byli jsme i na fotbale, tak něco k němu:

V pátečním odpoledni se utkaly týmy, které měly po slabších začátcích sérii čtyř zápasů bez prohry a dokonce byly sousedy v tabulce – Kroměříž šestá a Baník B pátý se stejným počtem bodů. Zejména Baník byl v laufu, když vstřelil v posledních čtyřech zápasech šestnáct branek! Utkání naší rezervy tentokrát termínově nekolidovalo se zápasem áčka a tak byli k dispozici Kaloč, Pokorný, Granečný či Lalkovič. Ačkoli zejména poslední dva byli zcela neviditelní a Granečný opravdu hodně špatný hlavně ve hře dozadu, zkušenosti na naší straně nakonec rozhodly i proto, že domácím citelně chyběli obvyklí hráči základu Masař a Macjuk.

SK Slavia Kroměříž - FC Baník Ostrava B 0:2 (0:1)

Hráno 20. září 2019 v 16:30 hodin

Sestavy:
Kroměříž: Kofroň – Šmerda, Zavadil, Hloch (46. Berčík), Matoušek (K) - Machálek (87. Cikryt), Pančochář (62. Fládr), Cupák, Jeleček - Kovář (74. Votava) - Silný (82. Mlčoch)
Baník B: Murin – Velner, Pokorný, Mooc, Granečný – Kaloč - Celba, Foltyn, Lalkovič (87. Russmann) – Buchta (K) (82. Žák), Raab (74. Bolf)

Rozhodčí: Marek – Petr, Ogrodník
Diváků: 270

Navzdory převaze zkušeností v našich řadách byl zápas velmi vyrovnaný a nakonec rozhodly o naší výhře naše větší důraznost a domácí nedobrá volba (nebo i smůla) v pár šancích, které se jim nabídly. Ze začátku zápasu to byli právě domácí, kteří měli více ze hry, ale naše pozorná obrana – ve které dostal přednost Pokorný před jinak stabilně hrajícím Hasalou - jim moc nedovolovala. V jedenácté minutě ale netrefil jednoduchý míč Granečný ve vápně, ale domácí kapitán Matoušek pálil ve velké šanci vedle levé tyče. Pak už se ale rozehrál k vynikajícímu výkonu Kaloč a rázem bylo horko i na druhé straně – například v 14. minutě, kdy odcentroval se zpožděním Celba, přece jenom našel Raaba, ale jeho slabá střela našla pouze brankářovu náruč.

Jinak moc šancí nebylo, byl to především souboj dvou pozorných obran. V 16. minutě jsme odvrátili hlavou Celby domácí roh, šli do rychlého brejku dva na dva, ale i Lalkovič vyslal na branku příliš slabý projektil. Gól po dalším Lalkovičově centru měl o chvíli později na noze Kaloč, Kofroň ale vytáhl skvostný zákrok a uhájil čisté konto. To už ale neplatilo ve 42. minutě, kdy předvedl Buchta krásný průnik přes dva hráče, jeho střelu ještě gólman vyrazil, ale Lalkovič (?) dal míč od brankové čáry zpět Raabovi a ten i přes brankářovu veškerou snahu poslal Baník do vedení 0:1. Raab se do pauzy ocitl ještě v jedné stoprocentní šanci, tu ale bohužel zahodil.

Do druhého poločasu se do nás domácí obuli a zejména v desetiminutovce okolo 65. minuty viselo vyrovnání opravdu na tenkém vlásku. Nakonec k tomu nedošlo, ačkoli kroměřížští spílali za některé verdikty hlavnímu sudímu, osobně si myslím, že bylo vše fér a na ničí stranu se nepískalo. K tomu, že měli domácí šanci na bodový zisk jsme se přičinili i my – slabá střela Kaloče po průniku přes velkou část hřiště, špatně na nohu sednutá střela Raaba, ragbyový pokus o trefení háčka v podání Granečného – to je jen pár situací, ve kterých jsme měli být daleko přesnější. Přesnější asi měl být i domácí Silný, který po Hrubce Foltýna a domácím brejku napálil míčem pouze Murina do tváře. Dobrý knock-out... Ale Murin neuhnul – Baník pičo!

V 69. minutě to přišlo – Jeleček nestačil uhnout rukou při prudkém míči z pravé strany, Baník dostal šťastně (a za velkého protestování Hanáků) nadějnou standardku, Buchta našel na zadní tyči Celbu a Josef předvedl největší parádu zápasu – hlava do země a odraz míče přesně pod břevno. Angličan jak sfiňa! A je skromný synek – po mači mu říkám „Josef, luxusní gól.“ „Jo, sedlo mi to.“ :-)

Zbytek zápasu rozkouskovaný častým střídáním, od sedmdesáté minuty nohama plantající Raab ještě zahodil jednu nadějnou šanci z úhlu, ještě jeden dobrý zákrok Murina a po chvilce konec. Zapomněl jsem na domácí „pyro“ vložku – jedna světlice a k tomu šílená černá dýmovnice odpálena tak, že po rozednění bylo vidět asi pět naprosto černě očouzených (původně bílých) sedaček. Domácí kotlík velký buben, jeden psychopat a pět normálů, našim po zápase zazpívala „Chuligáni vždycky s vámi“ skupinka asi 5-7 našich místních FCB fans.

PS. Před zápasem jdu jako vždy za panem Jánošem, abych si ofotil sestavy a čísla – zejména domácích. Mám nový mobil, slunko jak sfiňa, já už slepoň, vezmu mobil, cosi fotím, vidím to blbě, ale nakonec odcházím na druhou stranu stadionu s tím, že to mám. Ve stínu před bufetem se na to dívám – mám vyfocena všechna rodná čísla, ale jméno žádné.... Takže procházka na druhou stranu číslo dvě a znovu. Nejhorší na tom je, že lepší už to nebude – spíš naopak :-) Boban, kua příště se aspoň nesměj, taky do těch roků dojdeš :-)
PS2. Teď se dívám na „bulletin“ k utkání – všechna jména domácích tam jsou i s čísly... PS3. Na zápase přítomni i Páník či Bělák a po zápase s námi ochotně pokecali :-)

| Autor: kulajar | Vydáno dne 21. 09. 2019 | 1201 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek