PŘIHLÁŠENÍ
NOVINKY
Login:
Heslo:
Registrace nového fanouška

přidejte si nás na Facebooku
Občanské sdružení

BANÍK VE SVĚTĚ
Posílejte na soutez@banicek.com
Poslední foto z 22.05.2012
PŘIŠTÍ ZÁPAS


vs

Městský stadion Vítkovice
14.12.19, 17:00
v televizi
POSLEDNÍ ZÁPAS




Ďolíček
06.12.19, 17:30
ODEHRÁNO


1:1
2:0
5:2
2:1
1:2
2:1
0:2
0:3
Sezóna 2019/2020
Los a výsledky
13.12.
vs 18:00
14.12.
vs 14:30
14.12.
vs 14:30
14.12.
vs 14:30
14.12.
vs 14:30
14.12.
vs 17:00
15.12.
vs 14:30
15.12.
vs 17:00

Baník veze z Lanžhotu pohárový postup!

Krátký, ale o to víc kritický report od televize, týkající se povinného pohárového postupu v divizním Lanžhotě najdete níže v textu.

TJ Sokol Lanžhot - FC Baník Ostrava 1:3 (1:3)
Branky: 10. Královič - 2. Smola, 28. Baroš, 35. Baroš
TJ Sokol Lanžhot: Klimeš – Šenk, Mikúšek, Bárta, Dobšíček – Hílek (K), Krejčíř – Královič, Bartoš, Kleiber (79. Lenhard) – Dovhanyuk (83. Lapin)
FC Baník Ostrava: Budinský – Celba, Pokorný, Procházka (46. Šindelář), Granečný – Holzer, Kaloč, Jirásek (46. Jánoš), Lalkovič – Baroš, Smola (63. de Azevedo)

První anglický týden v této sezoně absolvují baníkovci. Mezi ligové duely se Slováckem a v Jablonci vyjeli dnes kluci k pohárovému zápasu na hřiště divizního Lanžhota. Přivezli postup, takže cíl byl splněn. Ale to je tak všechno, za co můžeme dnes chválit. Ač se hrálo ve velkém vedru, tak výkon byl mírně řečeno rozpačitý. Šanci dostali hráči širšího kádru, kteří v lize natolik vytížení nejsou a že by ji chytili za pačesy se zrovna říct nedá. Volno na pofoukání bolístek dostali ligové stálice Fillo a Kuzma. Šanci na celý zápas dostal Kaloč a asi on jediný zápas odehrál se ctí. Tolik vzývaní odchovanci Holzer s Granečným nepředvedli proti diviznímu soupeři vůbec nic. Tedy druhý jmenovaný ano, jeho výkon očividně zaujal i trenéra Pánika, který v pozápasovém rozhovoru odpověděl na otázku kde se stala chyba u inkasovaného gólu větou, že si levý bek nesplnil své povinnosti. Čímž vlastně Denise přímo označil za viníka. To u našeho kouče není úplně zvykem takhle konkrétně jmenoval, takže Denis musel opravdu zaujmout, bohužel asi vcelku dost negativně.

V pohárových mačích s outsidery je vždycky největší strašák první inkasovaný gól a následné dobývání nadšeně bránícího soupeře. Z tohoto pohledu náš zápas začal idylicky. Druhá minuta, první standardka a hned branka Smolíka. Přiznám se, že jsem po gólu čekal, že přijde idylka, tři góly do poločasu, dva po něm. Hrát si s domácími jako kočka s myší. Opak byl pravdou. Jestli někdo hrál dnes v Lanžhotě fotbal, byli to domácí. Během pěti minut po inkasované brance předvedli dvě oku lahodící fotbalové akce, které jen tak tak neskončily brankou v naší síti. Tato varování baníkovcům bohužel nestačila, a tak v desáté minutě po precizním brejku z levé strany po zásluze vyrovnal domácí Královič. Granečného jsem při brankové situaci nenašel v centru dění ani při opakovačce, Procházka už problém vyřešit nestihl a Budínský opět tvárí v tvář střelci jako by nepatrně uhnul. Troufám si říct, že Lašty by tohle měl. No a malér byl na světě. Nadšení domácí dál hráli fotbal, my dále nakopávanou. Kombinace nula! Záloha vůbec neexistovala. Buď přišel nepřesný nákop z obranné linie, nebo jste ve středovém kruhu našli Milana Baroše přebírajícího míč, který následně distribuoval do strany. Že hraje Jirásek jsem zaregistorval asi po čtvrt hodině, kdy jeho jméno vyslovil televizní komentátor.

Jestli se někde projevoval rozdíl mezi ligistou a účastníkem divize, byla to individuální kvalita hráčů Lanžhota. Hráli s nadšením a vcelku pohledně směrem dopředu, ale vzadu jim chyběla schopnost rychle a nekompromisně odpálit balon do bezpečí. To nám pomohlo k vítěznému gólu, kdy nadějný brejk poměrně špatně vyřešil Lalkovič pokusem o přihrávku do obsazeného prostoru na Milana Baroše. Jenže první odkop beka se změnil pouze v jemnou teč, která míč nasměrovala ke druhému bekovi. Ani on však míč nedokázal odkopnout pryč a jen jej sklepl do prostoru před Milana. Ten naplno ukázal své mnohaleté zkušenosti a nekompromisně z první zavěsil za háčky pravé tyče domácího brankáře Klimeše. O pár minut později přišla ještě pojistka po standardní situaci, kdy se na zadní tyči objevili dokonce tři nikým nehlídaní baníkovci a Milan dorážkou do prázdné brány pečetil výsledek.

Standnardky, to je asi jediné, co se dnes dá pochválit. Kopal je převážně Milan Lalkovič a jeho centry byly z velké části poměrně nebezpečné. Určitě mnohem nebezpečnější, než jsme za poslední roky zvyklí z podání tria Jirásek, Hrubý, Holzer. Ale že divizního soka dokážeme porazit jen s pomocí standardních situací a nedokážeme jej rozebrat fotbalově je napováženou.

Dnešní shrnutí je na mé poměry velmi kritické, ale já jsem dneska fakt čekal něco jiného. Doufal jsem v pěkný fotbálek a pohodový postup. Ale začínám se bát, že tým v tomhle složení a vedení dokáže výhry opravdu jen uválčit, ne uhrát fotbalově. Na Pokecu jsem v týdnu zahlédl odkaz na desetiminutový záznam domácího zápasu se Spartou v roce tuším 2009. I v těch deseti minutách bylo víc fotbalovosti, než v letošních osmi soutěžních zápasech dohromady. A to ještě dával góla Mičolka, který nikdy nebyl úplně vytříbený technik, žejo... :-)

Tak snad to v Jablonci bude lepší! Věříme a věřit budem!

| Autor: Hellik | Vydáno dne 28. 08. 2019 | 842 přečtení | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek