PŘIHLÁŠENÍ
NOVINKY

Druhou ligu nechceme, ne-chce-me!

FC Slovan Liberec - FC Baník Ostrava 2:1 (1:1)

Hráno v sobotu 18. listopadu 2017 v 16:00 hodin pod Ještědem

Sobotu prodlouženého víkendu si chtěla řada z nás zpříjemnit výletem na sever Čech do Liberce, kde se konal další pokus Baníku o prolomení (zatím) prokleté sezóny. Manšaft měl k přípravě na zápas kvůli repre pauze dva týdny, v nichž oželel i jakýkoli přípravný zápas a soustředil se sám na sebe. Obdržené góly v prvních minutách, neskutečné individuální chyby, návrat k výkonům proti Spartě – i to byla možná témata, na která se bylo třeba soustředit co nejvíce.

Sestavy:
Liberec: Kolář – Coufal (K), Hybš (45. Voltr, 90. Graiciar), Karafiát, Kúdela – Bartl (80. Mikula), Breite, Kerbr, Kulhánek – Bosančić, Pulkrab
Baník: Šustr - Pazdera, Pokorný, Azackij, Morgan - Šindelář - Mičola (82. Macej), Hrubý (78. Poznar), de Azevedo (60. O. Šašinka), Granečný – Baroš (K)

Rozhodčí: Julínek – Hrabovský, Pospíšil
Diváků:

(zápas jsem sledoval z našeho kotle a tak pouze to, co jsem si bez poznámek zapamatoval)

V úvodu článku jsem psal o tématech a ve třetí minutě vzalo vše za své... V červených dresech hrající Baník (do prdele, proč jsme nehráli v bílých??,) soustředil všechny čtyři své obránce nalevo od značky pokutového kopu, domácí toho Pulkrabem pochopitelně využili posláním míče na zcela volného hráče a Breite dal Šustrovi potupné jesle i přesto, že se mu do střely snažil vrhnout Pazdera. Těžký direkt hned na začátek utkání.

Slovan nás navíc i v dalších minutách zatlačil do těžké defenzívy, centry nám do ohně lítaly zleva zprava, rohových kopů modrobílých také rychle přibývalo. Zdálo se, že to bude zápas na jednu branku, ale tentokrát Baníku pomohla náhoda, když dostal kolmici od de Azeveda Mičola, šel sám, gólman vyběhl před vápno, zasáhl míč nohou, ale kulatý nesmysl se přikutálel zpět pod nohy Mičoly, který se otočil a poslal jej do opuštěné branky – 1:1.

Ne, že by se Baník gólem uchopil otěží zápasu, přesto ale alespoň ožil a hrál nový zápas. I přesto však byl v obranné činnosti podstatně častěji než domácí, kteří nás přehrávali, ale dalšího kolapsu naší obrany se (zatím) nedočkali. Naopak – ve 23. minutě se řítil sám na levé straně Mičola, ale na jeho rychlosti bylo patrné, že už má nějaká léta – bek ho lehce doběhl. Nadějnější to bylo v minutě sedmatřicáté, kdy chyboval pod tlakem de Azeveda Kúdela, šli jsme ve dvou na jediného posledního, ale de Azevedo se místo přihrávky na zcela volného Baroše rozhodl střílet – rána po zemi minula zadní tyč pouze o kousíček. Škoda, to asi mělo být 1:2. Sudí Julínek pak ještě v závěru poločasu neskočil na lep jednomu z domácích, který se svalil ve vápně poté, co ucítil na svých zádech lehký dotek prsou Pokorného.

Jak se nakonec ukázalo, okolo pauzy se zápas lámal, my ho nezlomili a nakonec to dopadlo tak, jak dopadlo. Zlomit jsme to totiž mohli i ve 47. minutě, kdy se po pravé straně rozběhl de Azevedo, jeho na milimetr přesný centr tentokrát Baroše našel, ale náš centr byl vahou celého těla pokryt Coufalem – střela nad a nepomohl ani Baryho nervový výbuch. No neví, ta ruka Coufala na krku Baroše byla celkem viditelná i z rohu našeho kotle. Další lámání chleba se konalo v 54. minutě, kdy odcentroval skvěle Mičola, zcela osamělému Hrubému ale na dlouhou nohu a dorážku chyběl metr.

To bylo z naší strany asi tak vše i proto, že Kučera předvedl další ze svých majstrštyků – vystřídal aktivního (i když sobeckého) de Azeveda a poslal na plac O. Šašinku, kterého jsem si pak všiml pouze u dvou rozehrání rohů... Jakoby zpráskáni nevyužitými šancemi jsme postupně vyklidili pole a v 71. minutě jsme dokonce uspořádali další kolo Stardance – zejména Azackým jsme vyklidili Slovanu před vlastní šestnáctkou taneční parket o ploše poloviny Komenského sadů, Karafiát tam pohotově poslal míč Voltrovi, Pokorný s Morganem to už zavřít nestačili a Šustr ukázal, že ani o letos v brance nebude žádná hitparáda – 2:1.

Zápas končil nervózně na hřišti i v hledišti, za strkanici u postranní čáry padly nějaké žluté karty, za policejní dělobuchy pod naším sektorem byli hlasatelem pokáráni hostující fanoušci, ve druhém domácím kotli cosi pálili Chaotici za statického přihlížení hasičů, u nás se jeden ohýnek – byť po dlouhé době – uhasit vydali, na hřišti začaly domácí chytat křeče a nás chytaly křeče z toho, že už jsme na úplném dně ligové tabulky. Naši přišli po zápase pod kotel a vyslechli si dvakrát střídavě „Chuligáni vždycky s vámi“ a „Druhou ligu nechceme, ne-chce-me“, nikdo nikomu nenadával a fajront. Cesta domů veselá nebyla a teď nějak sebrat psychické síly a jet na páteční večer na Slavii. Ty vole, ale vstupenka na zápas kaprligy za 390,- Kč, to ještě svět neviděl, to bude do sbírky cenný exponát. Takže jedeme všichni!!!

| Autor: kulajar | Vydáno dne 19. 11. 2017 | 1277 přečtení | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek