PŘIHLÁŠENÍ
NOVINKY

Dukla-Baník Episode II. Right now.

Senátorka za Naboo přilétá na Coruscant hlasovat o zákonu proti svolání republikové armády kancléřem. Při přistávání je na ní spáchán atentát, při kterém však zemře pouze její dvojnice. Zmatená Padmé se domnívá, že atentát si objednal bývalý Jedi, hrabě Dooku. Rada Jedi s tímto podezřením ale nesouhlas a povolává dva rytíře Jedi, mistra Obi-Wan Kenobiho...

Zní to až neuvěřitelně, ale i déjà vu může být trojnásobné – v našem případě termínově, výsledkově i dopravně. První déjà vu možná postřehl málokdo – na atletickou Julisku jsme se vrátili přesně po dvou rocích a jednom dni. I tenkrát dne 14.9.2015 se hrálo mimo víkend v pondělí v 18:00 hodin, schválně jsem se mrknul na to, jaká byla sestava Baníku a celkem mne až zamrazilo, když z tehdejšího kádru už zůstal pouze de Azevedo: Pavlenka – Celba, Kouřil, Kaša, Machovec – Mondek, Lásik (83. Aispahič), Foldyn (26. Kukec), Ježdík, Holzer (46. de Azevedo) – Narh.

Zcela překopaný Baník dorazil s touhou odčinit tehdejší debakl 4:1, po kterém se kotel otočil k hráčům zády, a manšaft si musel nakonec vyslechnout hezkou sodu. Do Prahy jsme ale letos dorazili oslabeni, protože Mičola, který už odehrál nachlazen zápas proti Jablonci, musel nakonec zůstat v posteli, a Baroš si při tréninku natáhl zadní stehenní sval na druhé noze. Současný kádr Baníku a „forma“ některých hráčů moc alternativ neskýtá a asi i proto jsme nastoupili s neeobráncem Granečným na krajním beku. Vašek - Pazdera, Pokorný, Šindelář, Granečný - De Azevedo (86. Hykel), Hlinka (80. O. Šašinka), Hrubý, Stáňa (64. Sus) - Poznar, J. Šašinka

Naše banda stejně jako tenkrát vyrazila autem a i zde se dostavilo déjà vu – tenkrát byla zasekaná D1 a tak jsme to vzali vrchem přes Hradec a zasekali se tam. Teď nic zvláštního na páteřní dálnici nehlásili, stejně se ale zasekala. Šest kilometrů kolem km 138 jsme projeli a prostáli za hodinu a půl a z pohodlného časového náskoku byl najednou časový stress. Před dvěma lety jsme vjeli na Julisku v 17:53, tentokrát už v 17:51. Věřte, nevěřte.

Bylo to tak-tak pro to, abychom po přesunu zachytili třetí déjà vu v podobě začátku utkání. Na Julisce už čekala mladší dcera, nejdelší vlasy na celém stadionu nešlo přehlédnout, po dvou letech jsem zase vyfuněl ty schody a už v průběhu minuty ticha jsem se svalil na jednu ze sedaček a velestrmé tribuně. A pak to přišlo... Přestavte si starý vinilový singl, který pustíte, on chvilku hraje a pak jehla magnetofonu přeskočí. Doprvé, podruhé, potřetí, furt dokola. Zápasy Baníku jsou v poslední době přesně takové – sudí hru hvizdem spustí, chvilku se hraje a pak něco přeskočí ... a Baník dostane gól. V jednom zápase, ve druhém, ve třetím. To dříve zmiňované třetí páteční déjà vu je ještě tuplované tím, že v utkání před dvěma roky jsme inkasovali ve 4. minutě – stejně jako teď...

Naštěstí pro nás to tentokrát nebylo v 18. minutě 3:0 pro Duklu. Tenkrát jsme byli na ručník, ale teď tomu tak nebylo – byli jsme aktivnější, domácí jsme přitlačili, ale hned z první jejich akce jsme inkasovali. Pak se zase zatáhli, my hráli na jejich polovině, 12. minuta, jejich brejk a málem to bylo o dvě branky. Netuším, jakou taktiku pro zápas žlutí vymysleli – to už se asi nedozví nikdo, protože po brzkém vedoucím gólu jim stačilo pouze pozorně bránit a čekat na příležitost.

Ano – to je přesně recept na dnešní Baník. Co nejdříve překonat jeho naprosto tristní obranu nejlépe přes obranně tragicky hrajícího Granečného, pokud možno přidat co nejdříve druhý gól a je skoro vymalováno. Jakákoli stoperská dvojice Baníku je žalostná a Bolfíka s Bestičem asi svrbí kopačky. Šindelář marný, Pokorného bere do repre Lavička snad za zásluhy jeho agenta, při každém centru na střed obrany se ti lepí půlky prdele k sobě. S jásotem vítaný Pazdera si z nás snad dělá prdel... Vysoký balón letí směrem k němu a jedinému soupeři, Pazdera sleduje dráhu letu, postaví se ... a míč proletí dva metry vedle něj na hlavu soupeře. Další míč letí evidentně zcela jasně za brankovou čáru, útočník Dukly se ani nesnaží a vzdává to, ale Pazdera tam přesto strčí palici – roh Dukly. Autové vhazování, Šašinka stojí zcela jasně za domácím obráncem, Pazdera vhazuje přesně na kopačku domácího. Nastrčený záškodník zapšklého Páníka? To je ten kapitán Zlína, jehož výkony přečnívaly opravdu vysoko nad průměrem naší ligy?

Asi nejsnáze hratelnější letošní soupeř nás nakonec poráží 2:0 i proto, že ho sice přehráváme, ale pak tančíme jak šašci kolem vápna bez toho, abychom vyslali NEBEZPEČNÝ centr, prošli do vápna, zakončili. Naše standardky jsou jalové a začínám mít dojem, že je soupeř při nich rád za úsporu času. Čahouni Šašinka a Poznar nejsou schopni se prosadit výškově. A pokud se k něčemu dostaneme, zazdí to Stáňa tak, že bych ho vylískal ještě i teď. Jak říkal Boban v autě po cestě zpátky – dát jim čuchnout aspoň na měsíc ke každodennímu životu prostého lidu. Vstávat ve čtyři, vlakem na šichtu, v šest se postavit k soustruhu, pásu, volantu, srát se tam minimálně osm hodin a v pět se dovalit domů zbitý jak pes. To není kafíčko v Karolině, frajeři.

V poločase tam sedíme mimo sektor na tribuně, čumíme na sebe, nikdo není schopen nic kloudného vymyslet, bo ho to děsně sere. Přichází k nám pan Brabec a je jasné, že má úplně stejné pocity. No stejné asi ne – on ten amsámbl ještě platí. Prohodíme pár vět, žádná světoborná souvětí to nejsou, převažují nespisovné výrazy. Proč zase? Proč ho tým svými vystoupeními tak drtí? Je mi ho líto. V týdnu otevře akademii jako další důkaz toho, jak to s Baníkem myslí vážně. A v pátek mu dají frajeři A týmu – zejména ti z obrany - facku dalším výbuchem.

Každý nadává na Vrťa a nejraději by ho hnal sviňským krokem někam do prdele. Ne. To není Vrtěm ani Petrželou ani absencí Baryho. V loňské sezóně hrál v podstatě identický Baník rovnocenné partie s Olomoucí. Kde je dneska Olomouc? Kolik toho dotáhla do kádru pro ligu – ve srovnání s loňskem - ona a její sportovní manažer? Jakou má Olomouc aktuální finanční situaci? Na všechny otázky jsou jasné odpovědi. V týmu Baníku jsou dneska frajeři, kterým se stačí holedbat „Pičo, hraju v Baníku“ a s tím jsou spokojeni. Hlavně k těm bych chtěl vyslat zcela jasný vzkaz – „Pičo, hraješ pro Baník, pro jeho fans“. Toho si važ a pro to propoť triko.

| Autor: kulajar | Vydáno dne 16. 09. 2017 | 1050 přečtení | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek