FCB opět lepší než SKS

Po dvou letech (s výjimkou finále) vyrazila Slavia k utkání MOL Cupu mimo Eden. K repríze loňského finále došlo tentokrát už o tři kola dříve. Slavia s tuzemskými týmy dlouhodobě neprohrává, porážky letos okusila pouze v jiné pohárové soutěži. Katalánská FCB byla sice po většínu zápasu pod tlakem, přesto si odvezla všechny body. To Slezský FCB si na Slavii vyšlápl se vším všudy – byl po celý zápas lepší (byť to jeden expert, co by se bez rukou nedomluvil, viděl jinak) a po zásluze si vybojoval postup do jarních kol MOL Cupu. Ono časem na Jarkova slova dojde…

No zpátky ke včerejšímu zápasu. Poslední ligový duel se Sigmou měl ohlášenou návštěvu pod 10tisíc – ten den jsme si říkali, že na Pohár dorazí „na soupeře“ možná i větší návštěva. Dopadlo to nakonec úplně jinak – zima plus televizní přenos ukrojily ze sobotní návštěvy další tři tisíce. Kdo nebyl – může jen litovat, takový Baník už dlouho nebyl vidět…

Trio sudích Královec – Nádvorník, Mokrusch v červeném přivedlo modrobílý Baník a Slavii v černých trenýrkách a červených bundách na trávnik v těchto sestavách

FCB: Laštůvka – Fillo, Pokorný, Procházka, Stronati, Fleišman (C) – Reiter, Jirásek, Hrubý, Kuzmanović – Diop
na lavce připraveni: Budinský – Pazdera, Šindelář, Holzer, Granečný, Lalkovič, Smola

SKS: Kolář – Holeš, Kúdela, Frydrych, Zelený – Traoré – Masopust, Hušbauer (C), Hora, Provod – Van Buren
na lavce připraveni: Kovář – Coufal, Stanciu, Tecl, Ševčík, Takács, Júsuf

Před utkáním se dostalo ocenění k padesátce bývalému gólmanovi Baníku Tomáši Bernadymu, hymna, los a šlo se na věc – výkop měli hosté a my hráli první půli s kotlem v zádech. Neuběhla ani minuta a po ose Reiter-Fillo přišla Kolářovi první navštívenka, Ruda prostrčil do vápna, Martin otočkou poslal Traorého na párek a jen těsně minul bránu. Krátce nato Fillo vybojoval roh, Hruhý našel v vápně hlavu nabíhajícího Stronatiho, Kolář se jen ohlédl a míč mu zaduněl na břevně. Někde mezi 10-20.minutou se několika výroky podařilo sudím poštvat fanoušky proti sobě, odměnou jim byly tradiční (sudí, co ty …. zahoď praporek ty …) či adresné (Královec co, ty …) pokřiky proložené tu a tam různymi pozdravy také pro soupeře. Jak svého času v diskuzi zaznělo – doma je potřeba ze strany fanoušků vyvinout tlak jak na soupeře, tak na sudí – tak včera byl ten tlak takřka celých 120minut.

A znovu zpět k fotbalu – 22.minuta, dlouhý nákop Hrubého našel napravo rozběhnutého Filla, ten v souboji rameno na rameno poslal k zemi vracejícího se slávistu (který se Filla marně snažil zastavit i rukama), na chvilku se ocitl sám před Kolářem – musel ale pálit, už už ho křižoval Zelený, Kolář si s ránou poradil. Deset minut před svačinou si Královec opět řekl o několik srdečných pozdravů, když nechal bez mrknutí oka pokračovat ve hře po faulu na Reitera, aby následně za obdobný zákrok Flašky vytáhl žlutou. Závěr poločasu byl nahoru-dolů, když se dopředu několikrát cpali Kuzma, Flaška, Fillo či Reiter – ale nic se neurodilo, na druhé straně se snažila do vápna probít také Slavie, tam ale kraloval Stronati, který několikrát „hokejově“ skákal do střel a nepustil hosty do žádné šance.

Druhá půle pokračovala tam, kde první začala – hra se přelévala mezi vápny, naši aktivním napadáním a důrazem soupeře do ničeho nepouštěli a sami hledali skulinky v obraně soupeře. Po hodině hry celý stadion jako jeden muž zařval RUKA!!! Královec nechal pokračovat ve hře, Flaška dlouho a důrazně (a marně) protestoval. Sudí si počkal na zahozený míč, aby kapitánovi nemusel dávat kartu za řeči – a znovu si vyslechl vřelé pozdravy tribun. Po více než hodině se Slavie dostala k první střele na bránu, Lašty zlikvidoval v pozici sám na sám střelu Van Burena, vzrušení bylo nakonec zbytečné – sudí pod ochozy měl praporek dávno nahoře. Poslední akcí Van Burena byl po chvíli brejk, kdy jsme zkazili rozehrávku přímáku, než si ale tulipán rozmyslel, co s míčem udělá, tak ho o něj připravil neúnavně bojující Reiter.

A blížil se strhující závěr zápasu – i když už to chvílema vypadalo, že našim začínají docházet síly (Slavie už měla na place dva čerstvé chlapy, my pořád nestřídali) – tak to byli naši, kteří měli v závěru několik dobrých šancí. Ruda se 10min před koncem probil přes půlku hřiště, ustál několik ataků (spadnout – tak z toho mohla být solidní standardka – ale chtěl hrát) – ze střeleckého úhlu ho nakonec Kolář s obranou vytlačili, přihrávka na Flašku nebyla přesná a z nadějné akce nakonec nebylo nic. Chvilku nato šel s míčem na noze zprava do vápna Diop, několikrát se podíval, kde má spoluhráče – ale místo míče po zemi na volného Rudu poslal centr na nikoho. V poslední minutě základní hrací doby mohli korunovat své skvělé výkony Flaška s Reiterem – prvně jmenovaný poslal krásný centr do vápna, druhému chyběl snad půlkrok, aby zakončil. Škoda, to by byl krásný závěr zápasu…

V tu chvíli bylo jasné, že tam budeme mrznout ještě minimálně půlhodinu. Sice v závěru druhé půle už pocit o tlačené káře pominul, zato jsme si říkali, jak dlouho ještě vydržíme se silami a kdy trenér sáhne do sestavy. Asi dobře, že si nechal tuto taktickou variantu až do prodloužení. Slavia hned zkraje poslala na plac třetího čerstvého chlapa – Baníček měl na place pořád úvodní jedenáctku. Prvních deset minut – to byl další boj se spoustu faulů a soubojů, ošetřován byl Kuzma, na žlutou kartičku se zblízka podíval Frýďa a pak to příšlo. Fillo zprava přes Zeleného poslal míč někde mezi malé vápno a penaltu, nabíhali si Smola i Stronati, ale Diop předskočil čerstvého Coufala a hlavou poslal míč k pravé tyči – 1:0. Následoval rychlý striptýz za žlutou a úprk do rohu stadionu, kde se šťastným střelcem slavil celý tým. Stadion bouřil, aby Dame nebyl v tom striptýzu sám, tak se přidala velká většina kotle a nejednoho z nás v tu chvíli napadlo „proč se MOL Cup nehraje na náhlou smrt…“

Kromě nastavení se v prvním prodloužení už nic nestalo, před druhým visela ve vzduchu jediná otázka – vydržíme to v tomto tempu ještě 15minut? Na začátku druhého prodloužení jde na plac čtvrtý čerstvý slávista, krátce nato střídá také Baníček – nejdříve jde za Rudu Holzer, po faulu Diopa (kua, ještě že to Královec neviděl na žlutou) jde dvě minuty po Danovi na plac také Granec, který nahradil zatím jediného střelce. Našim pořád ale síly nedochází a neustále dotírají na slávisty, nenechají je hrát, nepouštějí je do šancí – naopak sami zkoušejí každou možnost k brejku – a jeden z nich rozhodl zápas. Granec se Smolou vyvezli míč z vápna až před vápno Slavie, která brejk přerušila faulem. Rozehrává Jirásek, naši jdou do vápna už jen ve třech, aby případný odražený míč nedali soupeři do brejku. Jirásek nacházi přesně hlavu Smoly a ten se po dlouhé době trefuje naprosto přesně k tyči a 4min před koncem je hotovo – 2:0. Hosté ještě zkoušeli zoufalý nápor v závěru, ale Lašty s celou obranou si to už pohlídali a postup zaslouženě slaví BANÍČEK!!!

Nádherný zápas, bezchybný výkon celého týmu, skvělá podpora tribun po celý zápas, nádherné choreo v kotli. Takto dřít a makat celý tým jsem už dlouho neviděl, naposled snad na Spartaku? Ještě jednou chlapi díky za včerejší zážitek a jen houšť