Pánikovo - zlínské jaro 1:2 (1:1)

Branky: Baroš - Jiráček, Poznar
Diváků: 9 994

K dalšímu ze série těžkých zápasů přijeli do Vítkovic hráči Zlína. Opět se hrálo takzvaně o šest bodů, leckomu by se po mrknutí na tabulku posledních šesti zápasů mohlo zdát, že půjde o snadný mač. Ševci v něm uhráli plných nula bodů a zadními vrátky opustili elitní šestku ligové tabulky.


Jenže i právě proto bylo jasné, že o snadný zápas nepůjde ani náhodou. Hostující kouč Pivarník rychle odnaučil zlínské hráče ofenzivnímu rozestavení se třemi beky a na naše borce vyrukoval s tuze defenzivním rozestavením 4-5-1.

Domácí kouč Bohumil Páník byl na tiskovce po zápase na Spartě hodně rozezlen, na takové negativní hodnocení hráčů jednotlivců jsme za dobu jeho působení na lavičce FCB nebyli vůbec zvyklí. Kdo ovšem očekával nějaký velký přetřes v základní jedenacte byl asi zklamán, oproti nedělní sestavě došlo jen ke dvěma změnám, z toho jedna byla vynucená zraněním.
Na hřiště se tentokráte nedostal Martin Fillo, zkušený matador, kterému to u nás ale zatím bohužel moc nelepí. No a když se k tomu přidalo i neplnění taktických záměrů trenéra, dostal na jeho místě od začátku důvěru novic Nemanja Kuzmanovič. Poslední dva zápasy moc nevyšly Adamu Jánošovi, jeho absenci v zápase ale nezpůsobily zhoršené výkony, nýbrž zranění. Na jeho místě naskočil navrátilec Marek Hlinka, bohužel mu ale kustodi dali triko ve špatných barvách. V těch správných se na jeho pozici objevil Arťom Mešaninov. Naše neprostupná stoperská dvojice Procházka - Stronati zůstala k údivu snad všech fanoušků nejlepšího klubu u nás nezměněna.

První poločas začal tak nějak nijak. Pivarníkovi svěřenci dávali od začátku jasně najevo, že jim bod stačí a do ničeho se nepohrnou. Všech deset se jich dokázalo vměstnat na nějakých 20 metrů uprostřed hřiště a naši kluci měli nelehký úkol, a to hrát tvořivý fotbal a snažit se soupeře překonat kombinační hrou, což nám už nějaký ten pátek bohužel nejde.
Snažili jsme se alespoň v rychlejším tempu měnit těžiště hry dlouhými přihrávkami napříč hřištěm, jenže povětšinou tyto pokusy končily na tribuně, nebo v autu. Vcelku rychle bylo jasné, že udeřit můžeme maximálně ze standardní situace. Jenže jsme se k žádné nedokázali dostat. A tak se osmělili hosté, první centr do malého vápna na zadní tyči odvrátil Pazdera na roh, stejně tak jako jsme uhasili špatný obraný odkop Mešaninova, který si hosté zpracovali a proměnili v další slibnou šanci.
No a když nám ani dvě varování nestačila, rozhodli se hosté udeřit. Diop si na půlce hřiště přebral míč, přimotal se k němu Baroš, následovala ztráta, rychlý brejk tažený Poznarem, Procházka ho odcouval až do hostujícího kotle, a tak neměl hostující útočník sebemenší problém posunout míč na penaltu, kde byl široko daleko osamocený Jiráček, který otevřel skóre 0:1
Jestli jsem zmiňoval, že si hosté přijeli pro bod a nikam se nepohrnou, nechtěl jsem domýšlet, jak bude hra vypadat, když se jim podařilo dát gól...
Naštěstí se baníkovci trochu vzpamatovali a začali hrnout míče před branku Rakovana, a hned z toho byl roh a tedy vytoužená standardní situace. Aby se z ní dalo něco vytěžit, nesmělo by je rozehrávat komické H duo - Holzer, Hrubý. Na to, že většina jejich centrů z rohu končí na prvním bránícím hráči jsem už vcelku zvyklý, ale že dokáží rozehrát roh na krátko a hned první přihrávku dát tak nepřesně, že kolegu prakticky vyženete do obraného sprintu, to se jen tak nevidí.
Hrubý míč stihl naštěstí doběhnout ještě před obráncem a pak si na něm i vymodlil faul na hranici vápna. Takže nakonec se z rohu urodila velmi zajímavá možnost, sice po haluzi, ale urodila. A tou domácí nepohrdli. Holzer tentokráte poslal pěkný oblouček na zadní tyč, kde do ohně před bránou sklepával Mešaninov a Milan Baroš hlavou pohotově uklidil míč o tyč do brány - 1:1.

Podařilo se nám rychle dostat zpátky do zápasu a o pár minut mohlo být ještě veseleji, kdy po rychlém ťukesu po ose Pazdera, Kuzmanovič, Hrubý a z první zakončující Baroš byli jen centimetry od druhé domácí branky. Leč proti bylo břevno Rakovanovy brány.
Škoda, kdyby tohle spadlo do brány, troufám si trvrdit, že bychom vyhráli.
Ještě jednu gólovku si do poločasu domácí vytvořili, Baroš pěkně vysunul Holzera do vápna, který se neodhodlal ke střele, ale poslal střílený centr na zadní tyč, na který Diopovi chyběl metr. Kdyby to Dan zkusil na bránu...
Místo toho se hra uklidnila a do konce poločasu stála za zmínku jen žlutá pro Hrubého za zbytečné dohrání Jiráčka u autové čáry. Poločas tedy 1:1.

Na počátku druhého poločasu si připsal další nedobrý obranný zákrok na půlce Mešaninov a vyslal tak hosty do brejku. Prakticky hned po jeho dohrání byl Arťom střídán Fillem.
Ten se hned za minutu mohl stát hrdinou zápasu, když obránci na levé straně propadl míč pod nohou a do šestnáctky se tak řítil s míčem na noze Baroš. bohužel mohl dát do ohně na penaltu do trmy vrmy Diopovi, mohl poslat gólovou přihrávku na zlatém podnose na pravou stranu úplně volnému Fillovi, ale místo toho míč tak dlouho táhnul, až mu ho obrácnce skluzem odebral na roh.
A potvrdilo se otřepané nedáš dostaneš, když z nenápadné akce před naším vápnem pramenila střela ex-ostravského Tomáše Poznara, který dobrou přízemní střelou na přední tyč podruhé rozvlnil síť za Laštůvkou - 1:2. Ke cti mu slouží, že se z gólu vůbec neradoval, to pískání na něj při střídání jsem nepochopil...
V 73. minutě přišla druhá žlutá karta pro Roberta Hrubého za faul na Podia vysokou nohou a hráli jsme o deseti. Prohráváme o gól, defenzivní záložník vystřídaný, ofenzivní vykartovaný, a tak filuta Bob poslal na plac stopera, nutno podotknout, že Šindelář má být na place od té chvíle, co se plně zotavil ze zranění z Příbrami. Doufám, že v neděli na Slávce už na stoperu bude. Bylo ho rázem plné hřiště, spolehlivě odebíral balony, snažil se i tvořit, i když tohle by jeho parketa být neměla, ale když nejsou lidi...
I v oslabení jsme měli pár zajímavějších kombinací a centrů do vápna, nicméně se z nich nich nic závažnějšího neurodilo, naopak na druhé straně hřiště vychytal tři jasné gólovky Laštůvka při naší hře vabank.
No a tak si ševci po šesti porážkách v řadě odvezli tři body zrovna z Ostravy, dost možná jsou z toho překvapení i oni sami. No a my? My můžeme pohárové myšlenky s klidným srdcem pustit z hlavy a spíše bychom měli spřádat plány, jak probudit mančaft ze zimního spánku, aby nepřišel i o tu šestku. Příští týden to také nebude žádná procházka růžovým sadem, pro body se bude muset tvrdě fárat. Ale věříme a věřit budem!