PŘIHLÁŠENÍ
NOVINKY

Vzpomínka na budoucnost (1. část)

Přinášíme Vám stručnou trilogii s poetickým názvem, v jejímž závěru s hrdostí představíme nejnovější projekt našeho spolku. Jeho skromným cílem bude spojení dvou stěžejních pilířů, kterým se v našich aktivitách dlouhodobě věnujeme - úcta k historii a podpora mládeže.

Dnes se společně vraťme v čase do let sedmdesátých, na počátek zlaté éry Baníku Ostrava.



SK Slezská Ostrava již čtvrtstoletí nesla jméno Baník a v právě probíhajícím soutěžním ročníku 1975/1976 dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že by se náš celek měl na konci sezóny radovat ze zisku historicky prvního mistrovského titulu (ostatně v uplynulém ročníku jsme hráli o záchranu). Začali jsme neslavně - porážkou v Košicích, což byla předzvěst obrazu velké části podzimu. Byť jsme se v jeho průběhu nakrátko vyšvihli na 5. místo, v půli sezóny nám patřila až 12. pozice v ligové tabulce. Spanilá jízda za titulem se tak, pod vedením trenéra Jiřího Rubáše, konala až v jarní části. V té náš tým nepředváděl fotbalovou krásu, ale "plné nasazení na jedné straně a hra na cizích hřištích přes řadu dobrých výsledků na straně druhé", vedly k postupnému posunu směrem vzhůru (slovy trenéra). Není bez zajímavosti, že na samotném vrcholu jsme se za celý ročník ocitli jen jednou jedinkrát, tedy až po posledním kole. V tom si Baník zajistil titul na půdě Plzně, kde zvítězil 1:0.



Po skončení zápasu před stadionem vytrvale čekalo několik desítek fanoušků, kteří chtěli vzdát hold novopečeným šampiónům. A to za skandování hesel jako: "Mistři jsou ve vaně, počkáme si na ně!" nebo obvyklého popěvku po patřičné úpravě "Kdopak vyhrál dneska - samozřejmě Slezská!" Dalšími vavříny byli hráči zahrnuti den poté - 5. května 1976, kdy ve 4 hodiny ráno dorazili na vlakové nádraží v Ostravě - Porubě (dnešní Svinov). Historicky první titul byl, díky hráčům tehdejšího TJ Baník Ostrava, v našem držení!



Mimochodem, když už jsme u hráčů, těch v mistrovském ročníku nastoupilo 25. Šestadvacátým byl brankář Schmucker, kterého za celou sezónu mezi tyče nepustil jeden z tahounů - Michalík. Připomenout si však zaslouží každý z borců zlatého kádru, tady jsou ti z pole: Kvasnica, Vojáček, Ruš, Rygel, Radimec, Tondra, Knapp, Klement, Sionko, Slaný, Albrecht, Smetana, Vojkůvka, Foks, Kolečko, Hudeček, Lička, Šišma, Huml, Lorenc, Mochel, Zetocha, Svatonský a Mička.



Zdař Bůh!

| Autor: BBzs | Vydáno dne 12. 04. 2019 | 513 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek