PŘIHLÁŠENÍ
NOVINKY

Zlatý bod z venku ? Doufejme!

MFK Víktovice – FC Baník Ostrava 2:2 (1:1)


Sestavy:
MFK Vítkovice: Květon – Řezáč, Mikula (C), Hruzík, Prajza – Ondráček (77. Hlavsa), Vaněk, Gebert (74. Juřena), Texl – Mišinský, M. Kovařík.
FC Baník Ostrava: Vašek – Breda, Pokorný, Zápotočný (C), Hučko (46. Helešic) – Mondek (67. Sus), Pekár, Hlinka, Mičola, Stáňa (65. Granečný) – Urgela.
Branky: Kovařík, Texl – Mičola, Breda
ŽK: Granečný, Breda
ČK: Zápotočný
Diváků: 5 198
Baník utkání začal aktivněji než soupeř, nic zajímavého se však v první čtvrt hodině nedělo. Úderem 15. Minuty však začala naše oblíbená disciplína – zahazování šancí.
Načal to Breda, který si krásně našel centr Pekára z rohu, z malého vápna ovšem málo trknul balon a ten skončil vedle domácí brány.
Prakticky v zápětí tušímže opět Pekár krásnou ulicí vyslal do úniku Mondeka, ten se ale asi bál zakončení levou nohou, začal něco vymýšlet a byl tak dobře zblokován dotírajícím bekem, že z šance následoval odkop od brány.
Platilo však do třetice všeho dobrého, kdy Mondek zprava dával pěkný míč vzduchem pod sebe na penaltu, důrazný Mičolka nehlavičkoval obránce a na zadní tyči vyhrál další hlavu Stáňa, s přispěním beka skončil míč na břevně, ale odrazil se opět k Čolkovi, který ze tří metrů neomylně levou holení zavěsil – 0:1!
Tak konečně vcelku ideální vstup do utkání, říkal jsem si, že dali relativně brzo gól, uklidní se a začnou tam posílat další. No, okolnosti mě poté donutily tuto bláhovou myšlenku vytěsnit hooodně daleko, bohužel.
Hra se uklidnila a za zmínku stojí standardka z 25.minuty, kdy se tradičně velmi aktivní Mičola snažil probít do vápna, ale blok domácího hráče mu to nedovolil. Situace dělaná jak pro praváka (Pekár), tak pro leváka (Hučko). Nakonec to zkoušel Hučko podobně jako Táborský v Budějovicích, ale stejně úspěšný bohužel nebyl, neboť vyskakující Stáňa míč ztečoval metr vedle brány.
Ve 32. Minutě se našim podařilo vydat se do rychlého brejku 4 na 4, kdy ovšem míč putoval na levou stranu vápna, na oblíbence tribun Urgelu, který však nehledal žádného ze spoluhráčů, zasekl míč a zkusil vypálit. Trefil však jen prvního beka, což byla bohužel pro nás názorná ukázka jeho současné reformy.
No a pak už za zmínku stojí čas 44:40, kdy Pokorný pod tlakem odkopl míč z hranice šestnáctky jen o nějakých pět metrů dál a vracející se Hučko ho zpracoval tak špatně, že ho vlastně dokonale zpracoval do brejku soupeři, jeho nezištné prostrčení k penaltě už neměl Kovařík problém usměrnit do sítě a rázem bylo z ničeho nic vyrovnáno a ihned po rozehrávce se šlo i na svačinu. Do druhý půle naskočil místo Hučka Helešic, ale na svůj výborný výkon z předešlého zápasu se mu navázat nepodařilo. Lajnu sice hobloval statečně, ale centry nestály za nic. Když jsem ve vápně hráče měli, tak trefil prvního obránce, když tam hráči chyběli, tak tam poslal krásný centr na nikoho. No bohužel.
Z druhého poločasu mě nic zajímavého nenapadá, až do 57. Minuty, kdy se Gebrt proběhl téměř půlkou hřiště, cestou minul tři naše hráče a rázem byl tváří v tvář Vaškovi a ten vytáhl další z řady super zákroků.
V 62.minutě trma vrma ve vápně domácích, Mičolovu hlavičku snášející se na zadní tyči do brány, ale bohužel dokázal s vypětím všech sil obránce vyškrábnout na tyčku a byl z toho pouze roh.
A tak platilo otřepané nedáš dostaneš, kdy se nákop z rohového kopu odrazil na vápno k Texlovi, který technickou přízemní střelou na zadní tyč překonal Vaška. Petr míč v klubku těl viděl až na poslední chvíli a už nedokázal tuto situaci zachránit. Ještě jsem doufal, že ten prvotní souboj by mohl být ohodnocen jako faul na Mičolku, jakože by si to rozhodčí vklidu obhájil, ale píšťalka tentokrát nezapískala - 2:1.
A jestli to do té doby nebylo z naší strany dobré, tak poté přišla extrémní bída. Je vidět, že postupová tíha na klucích visí a rázem si nebyli schopni přihrát na dva metry. Petržela se snažil reagovat střídáním Granečného za Stáňu a Suse za Mondeka, ale byli to paradoxně vítkovičtí, kteří drželi dobře míč a byli nebezpeční. Přesně takhle bych si představoval naši hru, když se dostaneme do vedení.
Naši se snažili dostávat se dopředu, ale výborně hrající domácí jim to moc nepovolovali a navíc se ještě snažili zlobit naší otevřenější obranu.
Naštěstí jsme se dostali k vyrovnání, kdy centr zleva trefil ideálně obloučkem k tyči Petr Breda – 2:2.
Rázem ožily i tribuny a hnaly hosty ke třetímu gólu. Jenže se kluci nechali tak strhnout, že otevřeli zadní vrátka, čehož se snažil využít Kovařík, který pláchnul Zápotočnému. Ten měl podle mě možnost ho sejmout mnohem dříve za cenu 4.žluté karty, ale nechal si ho pláchnout a k zemi ho poslal až těsně před vápnem. Nedostal sice čtvrtou žlutou, ale oprávněně první červenou v sezoně a korunoval tak i další z jeho ne úplně přesvědčivých výkonů.
Dělovku z následující standardky spolehlivě vyboxovala naše jistota – Petr Vašek.
A pak se zase hnali kupředu hosté a přišla skvělá příležitost na třetí gól! Když po rohovém kopu propadl míč na velké vápno k nohám Matěje Helešice, jemuž se nejprve při pokusu o střelu z voleje zamotal míč mezi nohy, ale měl tolik času i prostoru, že si mohl míč nachystat na svou levou nohou a poslat ho k tyči. Gólem mohl smáznout i své předchozí nemastné, neslané představení, ale gólman jeho míč srazil na roh. Ohromná škoda!
Pak ještě nějaké trmy vrmy kolem vápny domácích byly, ale všechny šance utnul Pokorný ranou z voleje pánu bohu do oken.
Konec, remíza 2:2 a že by nakonec zlatý bod ?! Díky němu nám stačí vyhrát oba domácí zápasy, kde jak víme jsme ztratili pouze dva body. Věříme a věřit budem!
Můj názor:
Dneska to byla extra bída. Všechny manšafty si pomáhají standardkama, jenom my rohy stabilně kopeme na prvního obránce. Ať to kope Hrubý, ať to kope Pekár. Bída. Dneska snesli dva hráči přísnější měřítko – Vašek a Mičola. Petržela opět protočil sestavu v anglickém týdnu a je vidět, že tam žádná spása nevysedává. Hra bez myšlenky, na náhodu, navíc na hrotu se celý zápas bije borec, který do toho dává všechno, ale nejde mu to vůbec. Míč nepodrží, nerozdá, nezklepne. V obraně Pokorný, kterému práce s míčem dělá obrovské problémy, uprostřed to stejné v podání Stáni, to se pak nedá hra zrychlit, když všechny míče odskakují a zpracovávají se natřikrát. Profesorská hra Zápotočného, a do toho se přidá klasická jedna hrubka (tentokráte v podání Hučka), kterou nyní soupeř potrestal a z pohodového zápasu byla blamáž. Vítkovice ovšem hrály výborně, každý jejich centr do vápna „smrděl“ a mnohdy jim chyběl jen krok, dva. Zvlášť hráč s číslem 7 se mi líbil velice. A kapitolou samou pro sebe byli diváci. Kotel si své pravé místo užíval a podal nadstandardní výkon, ale jinak se na béčku sešli typičtí jednozápasoví fanoušci, kteří hubu neotevřou, jenom čumí a jako bonus ještě začnou pískat na „svoje“ hráče. No za mě dneska palec dolů na všechny strany (kromě výkonu domácího týmu).

Pořád je to v našich rukách, i když si dovolíme luxus v podobě jedné porážky z posledních tří zápasů, takže v sobotu všichni povinně do vítkovic a pomůžeme klukům vyválčit důležité tři body !!!

| Autor: Hellik | Vydáno dne 10. 05. 2017 | 1013 přečtení | Počet komentářů: 14 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek