Kdy zabereme venku naplno?

FK Varnsdorf - FC Baník Ostrava 1:1 (0:1)

Hráno 21. října 2016 v 15:30 hodin ve Varnsdorfu

Všichni jsme určitě věřili tomu, že Baník jede do asi největší vesnice v druhé lize konečně protrhnout nemohoucnost v koncovce, která jej trápí už hezky dlouho. Tomu, co všechno jsou naši borci schopni zahodit, se mnohdy ani nechce uvěřit... Borci, kteří nedělají nic jiného než fotbal, nejsou schopni trefit branku mnohdy z několika kroků a na to, jak se jim daří tuto slabinu odstranit, se vypravilo na česko-německé pohraničí docela dost našich fans. Někdo vyjel jedním z dvou ultras busů, jiný volil cestu přes Polsko a Německo, jiný zvolil klasickou variantu po českých rozbitých a přeplněných cestách.

Tým Baníku si opět užil luxusu v podobě cesty den předem a nejen majitel za to čekal poděkování v podobě výhry. Ze základní sestavy vypadl Stáňa, kterému se vzepřela záda při zavazování tkaničky – šanci v základu dostal tentokrát Helešic. Z týmu soupeře se mluvilo hodně o Jakubovovi, který byl se sedmi góly zatímním nejlepším střelcem druhé ligy. Zajímavostí je, že nikdo z jeho spoluhráčů nedal více než jeden gól (čtyři jednogóloví střelci).

Sestavy
Varnsdorf: Kolář – Rudnickij, Zieris (K), Neuberg, Knejzlík – Zbrožek, Kozma (75. Daníček) – Dordič (81. Durdevič), Richter, Beránek – Jakubov
Baník: Vašek - Sus, Mešaninov, Zápotočný, Hučko - Hlinka - Mondek (83. Lupták), Mičola (K), De Azevedo (67. Ožvolda), Helešic - Urgela (78. O. Šašinka)

Rozhodčí: Houdek – Blažej, Koval
Diváků: 1525

Utkání se hrálo na velice útulném stadionku mnohem lepším než třeba v Sezimově Ústí či Pardubicích. Samozřejmě – nedalo se čekat, že by byl třeba náš sektor vzorem dokonalosti. Poměrně chladné páteční odpoledne kazil vytrvalý déšť, který byl navíc takový vlnový – chvíli pršelo více, chvíli mrholilo. Trávník ale určitě tradiční závlahu před zápasem nepotřeboval a domácí tak ušetřili. Neušetřila Policie ČR, která se na utkání dostavila v hojném počtu a protože tentokrát nijak zbytečně nebuzerovala, mohli cajti sedět v klidu a teple nastartovaných dodávek. KriPo, stojící před naším kotlem, mělo na natáčecí kamerce elegantní deštníček.

Domácí nastoupili ve žlutém, naši v modrém a už za chvíli pocítit (a hned dvakrát rychle za sebou) de Azavedo, že se žluťáci s námi párat nebudou – dva nepříjemné fauly mu začátek mače dost otrávily. Domácí se chtěli hned ukázat i v herním světle, když kapitán Zieris vysunul k levé lajně Knejzlíka, kterému nestačil Sus a následoval nebezpečný centr před vápno. Odtud pálil prudce a nebezpečně Rudnytskyy a měli jsme štěstí, když bombu vytěsnil na roh Mičolův zadek. My jsme kontrovali v 6. minutě po autu de Azeveda na Helešice, ale Mičola byl po přihrávce střelecky nepřesný.

V úvodu zápasu se tedy předvedla obě mužstva, ale pak už byl na hřišti pánem Baník. Osamocený nájezd zmařil Mondekovi v 8. minutě těsný ofsajd, ale o minutku později už jsme se málem radovali – po levé lajně to rozjeli hezkou kombinací Mondek s Mičolou, následoval super míč na malé vápno proti noze de Azeveda, ale ten v rozhodující chvíli uklouzl na mokrém trávníku. Prvních deset minut pak zakončil brejk po levé straně, ale Helešicův centr našel pouze náruč brankáře Koláře.

Podklouznutí nás čekalo i při druhé naší šanci, když se nám podařilo napravit v obraně hrubý kiks Mičoly v rozehrávce, poslali jsme super míč na penaltu a nulové tření zklamalo tentokrát Mondeka. Akce následovala akci a o dvě minutky později jsme to rozjeli tentokrát vpravo, Mondek dal přetažený míč nalevo Hučkovi, střela s falší si ale zase našla pouze Koláře. Domácí se ozvali až v minutě dvacáté, dali dlouhý míč nalevo, Mešaninov musel odehrát na roh, zleva jej Beránek přetáhl napravo, ale Zieris hlavičkoval v záklonu. Navíc byl po hlavičkovém souboji otřesen a byl chvilku ošetřován.

Bohužel pak následovalo několikaminutové oslabení našeho výrazného tlaku, ale v 25. minutě to zase začalo - de Azevedo poslal zprava míč na hlavu Helešice, jeho hlavičku vysokým obloukem ale našel u břevna pozorný Kolář. Vzadu jsme ale museli dávat pozor, protože Vansdorf využíval každou příležitost – například na závěr první půlhodinky zápasu kopal standardku z hloubi pole Beránek, Zieris ji jako první hráč pouze nadzvedl a míč k našemu štěstí proletěl kolem naší branky.

Baník měl výraznou převahu v držení míče, ale za trvalého mrholení a bubnové podpoře ve stylu Safri duo (jeden buben zleva v našem kotli, druhý zprava v kotli domácím, k němu ještě nějaké ty dřevěné řehtačky) si v tomto zápase nevytvářel stoprocentní šance. Vždycky chyběla finální přihrávka nebo kousek štěstí – tak jako Mondekovi v 32. minutě, když valil na hrotu za dlouhým míčem, ale gólman byl na hranici vápna dříve. V 33. minutě se probudil zatím neviditelný Hlinka, dal krásně za obranu Susovi, gólman tam byl ale zase dříve. Po pár sekundách dal do obrovské šance Urgelovi de Azevedo, tentokrát ale zhatil naše šance odkopem Zieris.

V těchto chvílích visel náš gól opravdu na vlásku, ale ten se neutrhl... Zleva to zkoušel střelou Helešic, šlo to však vedle. Zahrozili i domácí a do prudké střílené standardky Zierise musel strčit hlavu Hučko. Ve 40. minutěě se ale nit přece jeenom přetrhla – do soupeřovy šestnáctky centroval Hučko, podařilo udělat závar, obránce první šanci ještě odvrátil hlavou, ale Susovi se nakonec míč do sítě konečně dopravit podařilo s pomocí teče obránce před lajnou. Domácí se ještě pokusili o vyrovnání v 45. minutě po rychlém zteči Dordiče s Rydnytskyym, centr do vápna byl nebezpečný, ale ke gólu nevedl.

Pokud si někdo myslel, že gól do šatny nás nakopne a domácí zmrazí, šeredně se zmýlil. Možná, že jsme si začali myslet, že 0:1 je dost. Možná, že jsme si začali myslet, že se porazí sami. Možná je na varnsdorfském stadionu nějaká geopatogenní zóna, která dovolí útočit jen na jednu branku... Faktem je, že se obraz hry zásadně změnil a domácí vtrhli na hřiště jako nadržení. Jejich elán jsme přitom mohli – a vzhledem k Hlinkově kopací technice i měli – zmrazit hned ve 47. minutě, kdy Dordič fauloval Helešice půl metru před vápnem zleva. Z toho místa dal Hlinka gól Opavě i Budějkám, ale Kolářovi v pátek ne. Obrannou zeď sice překonal, ale střela tentokrát nebyla tak přesná a Kolář ji vyrazil.

Přežití smrtící šance Varnsdoft ještě více nakoplo a v 48. minutě jsme měli štěstí, že Dornič nedosáhl na přetažený centr z levé strany. O dvě minuty později se dokonce dala písknout penalta za zákrok Mičoly na Rudnytskeeho ve vápně. V 52. minutě už střet shodných hráčů jako náš faul posouzen byl, Beránek poslal centr, který Dornič hlavou nadzvedl za sebe na branku, Vašek byl ale pozorný a jistý. A domácí jeli dál – 53. minuta a nádherná střela Beránka zleva, při které se Vašek musel proletět vzduchem, ale zasahovat nemusel. To ale neplatilo o minutu později, kdy střílel prudce z pětadvaceti metrů Richter, Vašek byl opět jistý a lapil.

To už došla panu Brabcovi SMS, že kvůli zhoršujícímu se počasí a snížené viditelnosti musí odletět čtyřmístný vrtulník dříve a neviděl proto ani obrovskou šanci domácích v 59. minutě, kdy po vysunutí Rudnytskyym byl sám před Vaškem kanonýr Jakubov, ale z třinácti metrů branku přestřelil! Jakubov se měl dočkat až za chvíli, ale pomohla mu k tomu chyba pomezního, který pustil jasný ofsajd, dva varnsdorfští šli do tří našich, první centr jsme odvrátili, Zieris to dal ale do ohně znova, Durdevič centr prodloužil a nepohlídaný Jakubov míč v záklonu poslal do sítě – 1:1.

Baník mohl jít znovu do vedení hned vzápětí, když v pátek velice dobře hrající Helešic prostrčil míč mezi beky Mičolovi, ten místo okamžité střely ještě zpracovával a gólman ho pak skvěle vychytal :-( To byla obrovská šance a naši nemohoucnost v koncovce demonstroval sám kapitán. Trestat nás mohl soupeř hned vzápětí, protože Vašek šíleně zaváhal a nešel na vysoký dlouhý míč, naštěstí vše uhasil Mešaninov, který odzbrojil Richtera. Domácí byli stále aktivnějším týmem, ale po standardce Beránka mířil Jakubov hlavou z hranice vápna mimo tyče.

Ne že by se Baník nesnažil se skóre něco udělat, ale v pátek tomu zkrátka chybělo ještě více v koncovce než jindy - 73. minuta Mondek sprintuje na hrot na další dlouhý pas, špičkou ve výskoku se snaží přehodit Koláře, ale gólman tam zkrátka je zase o setinu vteřiny dříve. A vzápětí zase domácí – po odraženém míči pálí z dvacítky prudce Zbrožek, naše teč znamenala pouze roh. Bylo to teď nahoru a dolů a kdyby se jednomu týmu podařilo vstřelit branku, bylo by asi rozhodnuto.

Zatím tomu tak ale nebylo a do posledních deseti minut do toho šli oba týmy naplno. V 0. minutě byl po Hučkově centru šajtlí blízko Mondek, hlavička v rybičce šla však mimo tyče. Domácí kontrovali po dlouhém autu patičkou Jakubova na pětku, tam nebyl naštěstí vůbec nikdo kromě Vaška. Nevím, zda byli hráči Baníku frustrovaní, ale Sus určitě rozhozen byl, když jej hrubě fauloval Knejzlík a Suse nenapadlo nic jiného, než ho trošku pokopnout někam do oblasti rozkroku. Knejzlík ucítil dotek a začal se svíjet jak had. Sudí to vyřešil zcela správně – červená pro našeho a žlutá pro domácí bolístku.

A bylo hotovo. No vlastně ne až tak docela, protož v 89. minutě kopal Varnsdorf standardku z hloubi pole, Beránek hru skvěle roztáhl, poslal centr do ohně, Jakubov strčil do dráhy míče nohu a kulatý nesmysl zahučel kolem našeho vinklu. Sudí pak něco nastavil, ale po chvilce naše trápení ukončil – čtvrtá plichta venku za sebou.


Můj názor:

- no dneska raději ne. Já si opravdu vážím každého hráče, který hraje za Baník, a nechci urážet. Zase to posrali, měli by si to rozebrat a říct každý za sebe, co mohou venku udělat lépe. Olomouc vyhrává veskrze o gól. Ona to ubojovat do vítězného konce umí. Proč ne my? Líbil se mi Helešic, ale i on měl akce, kdy to měl řešit mnohem lépe. Nelíbila se mi reakce Zápotočného po mači – takový zkušený machr by pár slov od fanouška ustát určitě měl. Lituji, že jsem se k Hrnkovi nepřidal :-(